Raiā gēmu -Saisei- (2012)

Ne. Po páté jsem neměla do téhle prolhané řeky vstupovat. Nikdy bych neřekla, že mi Toda Erika bude chybět, ale stalo se. Bez ní už to není ono a Shôta Matsuda se může snažit sebevíc. V Rebornu prostě nemá odpovídající spoluhráčku.Jedna z hvězdiček je pro něho, protože mu tahle role opravdu sedla a byl úžasný. Druhá hvězdička je za skvělou kameru, která dává celé sérii nezaměnitelný punc. No a tu třetí musím dát už jenom proto, že předchozímu "Fukunaga vs. Yokoya" jsem dala hvězdičky dvě. Pokud si LG ještě někdy pustím, tak skončím finálovým kolem, které bylo pro mě vrcholem. Po něm už je to jenom sestup dolů.(26.01.2013)

Na tenhle "reborn" jsem se těšila jako malé dítě. Neuvěřitelně mě totiž potěšilo, že se můžu opět svézt na té vlně napínavostiLiar Game, které mě v minulosti tak moc chytlo (popravdě by mě vůbec nenapadlo, že bude nějaké pokračování, vzhledem k tomu, že dvě série byly završeny filmem s názvemFinal Stage). Takže jsem na to koukala s radostným očekáváním. Hned od začátku mi ale bylo jasné, že to možná bude slabší než všechny předchozí počiny. První série byla skvělá, druhá série a filmFinal Stagepoté už trochu postrádaly na síle a významu, ale přesto jsem se bavila na hodně vysoké úrovni. No a u tohoto "rebornu" je znatelný další větší propad. Opět jde o jakési pokračování této "hry lhářů", jen pod vedením někoho jiného a s jinou herečkou v roli naivní mladé dívky. Tabe Mikako sice není špatná, ale neseděla mi doLiar Gametolik jako Toda Erika, chvílemi mi dokonce jistým způsobem vadila. Největším kámenem úrazu je ale to, že jde sice opět o jinou hru, než jaké byly v minulosti, ale v podstatě je to pořád to stejné dokola. Navíc tato "hra o židle" (isutori gému) není až tak zajímavá a chytlavá jako hry v přechozích sériích a filmu. Tohle jsou ty hlavní důvody, proč se rozhodnout dát tomuto filmu nanejvýš průměrné hodnocení. Pro mě se zde ale pořád nabízí hodně důvodů, proč se řídit pouze a jedině svým subjektivním dojmem a hodnocení přece jenom zvýšit. Takže zaprvé, hlavním důvodem je Akiyama. I přesto, že po pár letech zLiar Gameodpadly některé postavy a nahradily je nové, Akiyama (jako hlavní činitel této "zvrácené" hry) stále zůstává. To je u mě důvod k radosti, protože právě Akiyama je jednou z mých nejoblíbenějších seriálových postav a Matsudu Shotu v této roli zkrátka zbožňuju. Zadruhé, setkáme se jako obvykle se spoustou nových postaviček účastníků hry, u kterých se člověk může bavit jejich výstředností i slovníkem (to ale spíš ocení ti, kteří aspoň trochu rozumí japonsky). V této nové jednorázové roli se líbil i Kaname Jun. Zatřetí, atmosféra. Ta sice oproti předchozím seriálům a filmu ztrácí trošku na napínavosti, ale jako vždy si mě získala. No a za čtvrté je to jeden aspekt, který dost souvisí právě s onou atmosférou - hudba. Ta je jako jedna z mála věcí naLiar Gameopět bezchybná. Nakata Yasutaka/ Capsule odvedli jako vždy skvělou práci. Nakataho hudbu si zkrátka vždycky užiju. Když to shrnu, čistě subjektivně jsem se opět hodně dobře bavila. A o to víc mě pak potěšilo, když jsem zjistila, že k tomuto filmu existují ještě dva spin-offy, na které se chystám v nejbližší době podívat.~(4,1★)~(25.11.2012)