Purpurové květy (2007)

Spíše konverzační romantický film o setkání bývalých lásek, které se později rozešly a vedly každý svůj život. Setkání po 15 letech.

Kamarádky (Selma Blair, Debra Messing) si vyjdou na oslavu narozenin jedné z nich. Co náhoda nechce, ve stejném podniku sedí jejich bývalé lásky ze střední (Edward Burns, Patrick Wilson). Protože rozchody nebyly zrovna milé, dojde k ostřejší výměně názorů, ale posléze dalšímu sbližování těchto lidí. Problém je, že tři z nich jsou ale již zadaní...


Vcelku příjemná, spíše konverzační komedie, která nepřináší nic nového, ale je natočena svižně, s nápadem, chytrým i když pomalejším rozvíjením děje, uvěřitelnými reáliemi, a se sem tam haprujícími hereckými výkony, které Selma Blair nezachrání ani svými knoflíky pod kobercem, jež vydává v jedné scéně za svá prsa.

Menu i film naběhnou rychle, bez zdržování výstrahami, jako bonus je zde jen trailer (2:25) bez titulků.

"Nesnaž se bejt vtipnej. Vtipná jsem tady já." Všechny své bývalé lásky ze školky, základky, střední i výšky s úspěchem ignoruju, protože opakování chyb mě moc nebaví. Přesto jsem se vydal do světa, ve kterém se dva bývalé školní páry zase pozvolně sbližují a musím poznamenat, že to sice nebylo špatné, ale na můj vkus málo vtipné, uvolněné i zábavné. Spíše mi to připomínalo skutečný život, před kterým utíkám do světa filmu a on si mě tady tentokrát našel. Příště se pokusím schovat líp.

Stará láska nerezaví, ale ani nepobaví. Řešit krizi středního věku návratem k bývalým partnerům z vysoké školy se scénáristům jevilo jako dobrý nápad, ale už jim chyběla dovednost napsat to aspoň obstojně. A tak hlavní hrdinka váhá, tápe, opouští muže, vrací se k němu, opět ho opouští, protože se chce najít (asi se taky ztratila v tom zoufale nudném scénáři) a tak pořád dokola. Škoda, že hlavní part hraje nudnější z obou párů. Vzteklá zrzka s bývalým alkoholikem nabízeli mnohem dynamičtější vztah, ale dostali jen málo prostoru a to na úkor dvojice, která je tak mdlá a otravná, že ty knihy, které nakonec oba napíšou, nejspíš jednou skončí na seznamu povinné školní četby. /18. 3. 14./

Troška naivný film. Chcem ja vidieť ako po rokoch stretnem svoju lásku a všetko sa zase dá dokopy akoby nič. A samozrejme tu to môžeme vidieť, jedna veľká "náhoda" a zase je všetko ako za starých dobrých čias na škole. Toto jediné by som tomu mohla vytknúť. Plus postava super "sexy" manžela Selmy Blair - Chazza, mastiaceho si a vrieskajúceho hlášku "som tvoj manžel!" aspoň 3x za scénu, by som úplne zrušila. Totálny pako. Inak to malo niečo do seba. Slabší priemer.

Vztahovka, tak akorát na hranici koukatelnosti. Lásky z vysoké se potkají po 12 letech a pořád jsou tu emoce, jak kdyby se rozešli před třemi měsíci. Lidi, kteří prožili od té doby pořádný kus života a staré vztahy musí být už pořádně vyčpělé, mají zničehonic nepřekonatelné nutkání zase to dávat dohromady a ospravedlňovat se za staré křivdy. Přitom partie je rozehraná docela dobře. Stačilo se více ponořit do životních příběhů postav a jejich motivací. Takže pokud si to chcete užít, tak logiku děje raději neřešte. Další slabinou jsou dialogy, které místy zní, jako by je psal za domácí úkol začátečník ze školy kreativního psaní. Vydržet se to ale v pohodě dá.