Proroctví (2009)

Nápad celkom zaujímavý. Jedno dievča hodí list plný čísiel do časovej schránky a o 50 rokov schránku otvoria a otec chalana, ktorý onen list dostane, zistí, že je to predpoveď rôznych katastrof, ktoré sa odohrali a ... odohrajú. Tak v čom je problém? Asi v prepálenej minutáži. Možno aj v tom, že akosi som neudržal pozornosť, celé je to dosť rozťahané, nevyvážené, proste zvláštne a vcelku nudné. A koniec na štýl Blízkeho stretnutia tretieho druhu od Spielberga, vlastne to evokuje interpretáciu Ezechielovych kolies v biblii od Ericha von Dänikena. Našiel som to v kolónke sci-fi, ktoré možno nie je známe, ale oplatí sa vidieť. Nuž, mňa neohromilo. Možno by ohromilo pred 30 rokmi a keby to bola jedna časť Krajných medzí či Aktov X.

Vzhľadom na (minimálne vtedajšie) prehnane všedné a ohrane vyčerpané nielen žánrové zasadenie, ale aj (a najmä) obsahové zameranie bolo asi úplne namieste, že som vôbec nečakal takto silnejší výplod, a to obzvlášť, keď si uvedomím, akým čoraz horším smerom sa toho časuCageovakariéra (ne)chcene uberala. Vďaka týmto aspektom som mal ale asi iba omnoho nižšie nároky na prípadnú funkčnosť daného výsledku než bežne, ktoré mi jednoznačne pomohli vidieť film v lepšom svetle odhliadnuc dokonca od toho, že v ňom p. Cage hrá naozaj výborne a od toho, že ponúka pomerne vysoký produkčný rozmer napriek svojmu pomerne nízkemu rozpočtu. V prípade digitálnych záležitostí by som sa teda nezameriaval na ich bordel, ako skôr na ich veľa muziky, pretože tú - v súlade s pomerom k žánru - chabými rozpočtovými podmienkami nečakane dosť dobre servírujú. Príbehu som uveril takmer každý jeho zámer, pokiaľ som sa ale nezameral napríklad na dialógy typu otec-syn.

Vlastně extrémně zajímavý film. Základní premisa vůbec není špatná, celý příběh točící se kolem papíru, který předpovídá jakékoliv větší globální katastrofy a místo a čas, kde a kdy se uskuteční, to je vlastně hodně fajn koncept. Cage v hlavní roli sice nijak extra neválí (je to taková typická cagovská role počátku 21. století), co je však naprosto boží, tak jsou katastrofické scény, které jsou parádní, jsou extrémně atmosférické a totálně skvělý (ať už pád letadla, kolaps metra nebo závěrečné zničení Země). Jediné, co mě tak trochu rušilo, tak je celá linka s mimozemšťany a záchranou několika vzorků lidstva, což je sice fajn koncept, který se k tomuhle premisově hodí, já bych spíš ale radši jednoduchý paranormální/katastrofický horror s předpovídáním tragédií.7/10

Tenhle film jsem viděl jako menší, ale úplně jsem na něj zapomněl. Teď po letech jsem si ho pustil znovu, a vlastně si vzpomínám jen na závěr. Ano, těch posledních dvacet minut je fakt skvělých. Jinak se jedná o atmosfericky hutný derivát dřívěji natočených scifíček, který těží především z atmosféry, ovšem scénář je fakt triviální až moc. No a v tom závěru je sice vizuál, a to všechno kolem fajn, ale nechalo mě to ledově chladným, protože i protagonisti jsou zde takoví. Cage sice hraje dobře, ale sám to neutáhne. Byrne je sice atraktivní ženská, ale tady byla až moc uječená a afektivní. Film u mě zůstal tak na půl cesty, má velmi kvalitní začátek i solidní konec, ale prostředek mi přišel tak nějak o ničem, a jakoby jen sloužil k natáhnutí stopáže, která se přitom dala udělat mnohem lépe.

Alex Proyas kdysi vytvořil mistrovské dílo Dark City, ale Knowing se bohužel řadí mezi ty filmy, které místo propracovaného scénáře sází na laciné efekty a předvídatelný mysticismus. Film má sice slušnou atmosféru a pár působivých katastrofických scén, ale celkově se topí v klišé a absurdních zvratech. Cage hraje na autopilota – jeho „klasické pohledy“ už nepůsobí sympaticky, ale spíš unaveně. Závěrečné „monstrózní finále“? Připomíná spíš béčkovou verzi televizního sci-fi s přehnanou dávkou patosu, která vás donutí zakrýt si obličej. Místo filozofické hloubky nebo napínavého vyprávění jsme dostali mix kýče, předvídatelnosti a efektního prázdna. Pokud máte rádi katastrofické filmy, dejte šanci něčemu, co vás nepřiměje litovat dvou ztracených hodin.