Proč to všechno (1995)

Tady se v hodnocení rozcházím s většinou. Proč to všechno pro mě zůstane povídkovým filmem, který mi vůbec nesedl. Tam, kde ostatní viděli perfektně vypointované příběhy, jsem sám viděl většinou jen nevtipné kraťasy. Celkem devadesát minut bylo rozděleno asi na patnáct jednotlivých povídek a to si ještě největší pasáž ukousla ta první. Z toho vychází, že jedna povídka měla kolem pěti minut. To už chce opravdu skvělý nápad a výborného režiséra, aby to všechno zvládl na vysoké úrovni. Jméno Ventura Pons mi dosud nic neříkalo a svým prvním počinem mě moc nepřesvědčil. Ano,pár povídek pobavilo, ale bylo to hrozně nevyrovnané a některé byly vyloženě nudné. Většinou se to tématem motá kolem erotiky a sexu, což mě vůbec nepopouzí. Spíš mě překvapilo, jak to může být natočeno v podstatě bez erotického napětí. Často jde „jen“ o dialogy různě emočně nevyrovnaných lidí a k tomu někdo vede monolog a upřeně se dívá do kamery. Tato filmová „technika“ se mi nikdy nelíbila a je jen dalším důvodem pro nízké hodnocení. Když k tomu přidám ne moc sympatické obsazení, zůstanu na dvou hvězdách.(40%)

Jako nenáročné komediální zamyšlení nad různými, převážně sexuálními situacemi ve vztazích, je to vcelku fajn. Krátké příběhy ale nedovolí dění a postavy více rozebrat, vždy je to vyloženě o jednom konkrétním problému. Výjimkou je "sousedka", více času a dobrá pointa je na kvalitě příběhu znát. Mimo ní vynikne pouze úvodní a závěrečná povídka, tedy ty spíše groteskně laděné, mimo jakékoliv vztahy a sex.

Poviedky sú fajn, originálne, aj majú myšlienku, aj sú vtipné, čiernohumorné a absurdné. Cynické. Aj mne sa najviac páčila prvá – o hovoriacom – nehovoriacom kameni. Niektoré mali prvoplánovú myšlienku a hlavne, to, čo dialo pred mojimi očami, bolo v takom rýchlom a hektickom slede, že som nestihla spracovať, čo som videla.

Nejvíce mě dostala hned první povídka o “mluvícím kameni“ a potom ta poslední, trpasličí. Škoda, že nebyla alespoň jedna další taková groteska někde uprostřed, aby ještě trochu víc odlehčila milostná témata. I když některé ty kráťasy, s humornou nadsázkou pitvající vztahy a erotiku, jsou taky dost povedené.

Pätnásť krátkych poviedok, všetky až na prvú a poslednú sa venujú láske, vzťahom a sexu. Tieto zložky sú namiešané v rôznom pomere, niekedy sa len monológovo mudruje, niekedy ohnivo diskutuje, niekedy sa ide rovno na vec, takmer vždy je to ale s podarenou pointou. Aby to bolo zaujímavejšie, nejedná sa samozrejme o harmonicky fungujúce partnerstvá, často je to o potrebe dominancie jednej strany, k tomu horúcejšie južanské povahy, nejaký ten niekedy čiernejší humor a tak je na to radosť pozerať, rovnako ako na oku lahodiaci vizuál a herecké obsadenie, nezdráhajúce sa aj poodhaliť, ovšem nie samoúčelne, nahota sa nevyskutuje v každom príbehu a vždy s ním ladí. Za štyri vyzývavé úsmevy do objektívu ďalekohľadu.(vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania)