Premutos - Der gefallene Engel (1997)

Neuveriteľne smiešny film, pri ktorom sa je radosť ujebáv@ť. Kto už videl amatérske počiny na hororovom poli a myslel si, že videl všetko, je na omyle. Tento je jeden z príkladov, keď sa banda mizerných štatistov hrá, že vie hrať a verím, že tie výkony neboli účelovo tak debilné. Majstrami sú tu teda iba tí od gore efektov, ktoré rozhodne potešia a vyvažujú misky váh kvality tohoto snímku.

Jacksonův Brain Dead po německu... Musím říci, že jsem se opravdu bavil. Já vím, že je to děsně amatérské a není to humorné, ale já si nemohl pomoci. Už jen ten arzenál zbraní! Od nožů, oštěpů a seker, přes krumpáče, palice, pistole, samopaly, motorové pily a kulomety až k tanku. Tedy závěrečný masakr jsem zčásti, přes slzy smíchu, neviděl. Ale když už je řeč o amatérštině, pak je třeba dodat, že řada gore efektů je opravdu luxusních. Vzduchem lítají hlavy, kusy hlav, useknuté ruce, ustřelené ruce, nohy, střeva... ,,Jsem mistr meče!" ,,Švich!" A z jednoho jsou dva... dělení na výšku, na šířku, z jednoho jsou čtyři, z jednoho je jich deset! Galony krve, nůše vnitřností a hory masa. Něco sexu...připoutaný milenec při s/m hrátkách byl krásně naservírovaný hladové armádě nemrtvých, a tak není divu, že z něj moc nezbylo. Občas jsem měl pocit, jestli se natáčení nevymklo a někdo z komparsu nezařval...Obdivuji ty, co nepoznali už na začátku (při úvodním masakru), že jde o pěknou ptákovinu, dívali se až do konce a pak tu naříkají...zbytečně.

Pro mě naprosto záhadná německá zombie amatéřina. Na jedné straně tu máme scény z různých dob historie, které spojuje přítomnost "prvního padlého anděla", Premutose. Byl tu dříve, než padl Lucifer, dříve než "Jason", toto tvrdí Olaf Ittenbach ve svém déčkovém splatteru. Tyto scény jsou obdařeny vážností a důstojností. Ze všeho je cítit chlad, špína, zamořené a jakoby smutkem pokryté prostředí, ve kterém ti lidé žili své nelehké životy. Scény na vysoké úrovni. No a na druhé straně tu je přítomnost, plná idiotů, nesympatických až odporných lidí, totálně imbecilního humoru, sraček a jediné, co opravdu za něco stojí jsou gore scény. I tak budu mít Premutose v paměti jako film, který mě docela dobře pobavil a bez větších problémů jsem se prodral poměrně dlouhou stopáží. 50%

Moje druhé setkání s Ittenbachem dopadlo o něco lépe. Film si opět na nic nehraje, je neuvěřitelně levný a hlavně brutální a uchylný. Scéna z holubem byla šíleně nechutná:-) Film my(hlavně díky aj dabingu) připomínal Bad taste, dokonale jsem se nad tímhle trashem bavil ale upozorňuju že není pro každého. No možná není pro nikoho:-)

Ittembachovi se nadá upřít nápad a zapálení, jelikož z jeho filmů lze snadno vycítit to nadšení pro hororový žánr. A Premutos je skvělým příkladem. Bohužel minimální rozpočet a neštastně zvolená humorná složka výslednou harmonii malinko sráží na kolena. Sem se ten vtip opravdu vůbec nehodil. Možná šlo jen o zjednodušení a celkové odlechčení od těch nedostatků, kterými snímek trpí, ale takový markantní kontrast na mě působil prostě opačně. Jinak nemůžu říci křivého slova, protože tenhle amaterský nízkorozpočták je vážne parádní jízda.