Poslední velký bojovník (1994)

Film je fikcia, ale inšpirovaná skutočnými udalosťami. Napriek tomu to bolo stále príjemné, o to viac, ak máte radi filmy súvisiace s históriou. 6/10

zaslúži si vyzdvihnúť. Týchto filmov je pomaly už ako šafránu. Všetci o nich počuli, nikto ich nevidel.

Romantický příběh v rodinném hávu, který staví právě a jenom na příběhu, který je založen na skutečné události. Celou dobu jsem měl pocit, že jsem se ocitl v 70. letech, vizualizací, kamerou, střihem, režií, hudbou...., ale když jsem tu na csfd viděl rok 1994, musel jsem o hvězdu snížit...(14.08.2010)

Ve všech ohledech obyčejné i předvídatelné, ale film jako celek má svůj smysl a na nic si nehraje. Divák sleduje putování dvou indiánů unesených z Nové světa do Anglie, kde jeden z nich zůstane zavřený a druhý se dostane na svobodu a pozná v omezené míře anglickou kulturu. Chvílemi se snímek podobá Poslednímu mohykánovi, ale v tomhle ohledu ztrácí nejen ve vlastních ambicích, ale i provedení. Nejznámější tváří bude především pro milovníky Harryho Pottera Michael Gambon (Brumbál). Koukatelné to určitě je, na sobotní ráno v televizi ideální, i když na pravdivostí příběhu se dá pochybovat.(05.09.2009)

Příběh mladého indiána Squanta. Přesná data již nejsou známa a tak režisér Koller vše oblékl do podobného hávu jako romantickou báji o Pocahontas. Pravda byla bohužel v obou případech mnohem drsnější, ale to už by pak nebyl rodinný film. Tisquantum (1580-1622) žil ve kmeni Patuxetů, roku 1605 jej unesli jako otroka, spolu s jeho přítelem Samosetem na loď George Weymoutha. Po několik let žil v Anglii, aby se roku 1613 vrátil do Ameriky s Johnem Smithem jako průvodce a tlumočník. Přestože chtěl zůstat u svého kmene, byl o rok později unesen Thomasem Huntem, poručíkem na lodi kpt.Smitha. Hunt prodal otroky včetně Squanta (zvaného bělochy Jeremiah Stein) do Španělska. Zde žil nějakou dobu s mnichy a uprchl do Londýna, zde se stal společníkem Johna Slana a pokusil se zúčasnit expedice do Cooperovy zátoky. Nepodařilo se mu však dosáhnout vlasti a roku 1618 se vrací do Irska. Squanto měl několik manželek- u svého kmene Kistapu a syna Sachama, v Anglii to byla Jane Smithová a děti John a Shandarel. Squanto se definitivně vrátil do vlasti roku 1619 s výzkumnou expedicí. Jeho vlastní kmen mezitím postihla epidemie neštovic a tak po zbytek života žil u kmene Wampanoagů, kde byl poradcem a tlumočníkem náčelníka Massasoita. Bohužel ani zde nedošel klidu, mnozí na něj žárlili a nevěřili mu. V listopadu 1622 umírá na záhadnou horečku, později prokázána otrava jedem.(14.07.2008)