Pokoření (2014)

Ty tři * jsou vlastně jen za výkony Al Pacina a Grety Gerwig. Reálně vzato to byla vlastně hrozná blbost se spoustou otravného filozofování, křiku, možná i bludů a také trochou hraček, které se mají častěji lubrikovat. Dvojice to byla víc než trochu podivná a já se celou dobu nějak nemohl rozhodnout, kdo z nich byl otravnější, jestli stárnoucí vyčpělý herec Simon nebo Pegeen v podání Grety, která teda tomu starému bardovi sekundovala víc než zdatně. Nebo snad totálně jebnutá Sybila? Ta naštěstí až tolik prostoru nedostala.

Al Pacino neustále dominuje v každém snímku.V době natáčení mu bylo asi 75 let.A stejně mladší kolegy strčil do kapsy.Scénář měl hodně odlehčených situací,dobrá kamera a kvalitní režie.V popisu by mělo být že staršího muže uhání mladá žena.Zazní tam mimo jiné,že ona doufá že z ní tu lesbu vyš..souloží.Gerwig v té době bylo třicet let a dokázala s tím starým bardem držet krok.

The Humbling je výborný film, vězme sice, že je odvozen ze stejnojmenné novely, avšak adaptuje ji a v lecčem pozměňuje. Film sleduje Simona v rozhovoru on-line s terapeutem, vzpomíná, nejprve je v ataku demence během představení, pak v nešikovném úsilí o sebevzyždu, pak ve vztahu s dcerou své ex-lásky biseuální Pegeen, jako stalkovaného Sybil, která jej přemlouvá k vraždě jejího manžela….ztrácí orientaci v realitě, ztrácí své mužské potentní ego, peníze, a povstane zas v herecké síle, k nové inscenaci, k novému inscenovanému sebezmaru, sebevraždě na scéně… lidé ale chápou to celé jako mistrovský herecký kus.

Zajímavá je práce Barryho Levinsona. Když se podíváte na jeho tvorbu, tak to byl on, kdo natočil takové perly jako Rain Man či Dobré ráno, Vietname. Ale též třeba Skandální odhalení. Pokoření je o hodně tématech. Zazní jich totiž mnoho. Simon Axler stárne, ví to a hledá motivaci pro další život. Bilancuje. Nemá pocit naplnění ani v současných dnech ani v těch minulých. Dožene ho k tomu řada věcí, ale spouštěčem jsou různé bizarní situace jejichž vrcholem je sen o tom, že ho nepustí na pódium ostraha, protože ho nepoznají. A pak se objevuje něco, čím by asi v tomto věku a síle nepohrdl žádný muž. Mladá dívka se rozhodne s mužem žít a poskytnout mu vše, co mu dosud chybělo. Minimálně tedy společností a zájmem. A on toho hodlá využít. Jenže ví, že to nebude navždy. Film asi pochopí především starší generace, která nejvíc porozumí myšlenkám a úvahám starého muže. Já mu rozuměl a výkon Al Pacina se mi velmi líbil. Jak už emma53 podotkla, sfouknout tohle celé za dvacet dnů je hodné obdivu. Vždyť ve snímku je velké množství dialogů a je potřeba pronikat do hloubky postav, aby byly pochopeny.

Thálie života neotálí. Bez scénáře, bez nápověd. Vede zanícené monology, dialogy. Zkouší člověka. Uvádí do premiér, repríz, derniér dějství bytí. Na hlavní scénu "šatnu" nitra profese iluzí. Padají, utrhují se pravdy na "mamonáře" mamu, doyena šalby. Stínohra dostihne, stíná, odličuje podzimní barvy.