Koule (1998)

Celkem dobráscifárna, která vlastně nepřináší nic co by nebylo k vidění už v kultovních snímcích například z 50.let, akorát že děj není z daleké budoucnosti ale spíš už ze současnosti, a že se místo povrchu nebo vesmíru odehrávána dně oceánu, což z něj pro mnohé dělá lákavou podívanou.Dustintehdy ještě platil za nadprůměrného herce a zde to i potvrzoval, což se moc o pozdějších jeho rolích nedá bez výhrad tvrdit. Napětí si divák užije dost a já bych se možná po druhé někdy i podíval..!

Takový režisér, takové obsazení, a přesto taková nuda? Ale fakt taková neskutečná nuda? Neuvěřitelný! To obsazení je ještě tedy fajn, jelikož o Hoffmanových hereckých kvalitách nemá cenu diskutovat, o L. Jacksonovu a Schreiberovu charisma též ne a Sharon byla prostě neuvěřitelná kočka, ale ta zápletka, to bylo doslova utrpení. První polovina tedy ještě docela ušla, jelikož v ní zatím nedocházelo k nějakým zásadním dějovým událostem, a spíš zde byl kladen důraz na napětí, prostředí, atmosféru a jednotlivé postavy, což vše tak nějak s jistou dávkou tolerantnosti a nenáročnosti ještě působilo poměrně efektně, jakmile se to ale v té druhé polovině dá do pohybu a na scéně se objeví ona Koule, tak to šlo sakumprdum celé do kopru, a to z jednoduchého důvodu. Celá ta druhá polovina se totiž zvrhla jen do ryze absolutní nelogické frašky, která nedávala totálně smysl, a ve výsledku následně nabídla jen naprosto nedotaženou finální myšlenku a pointu, že by nejeden měl chuť něco v tu chvíli rozbít. Celé se to prostě snažilo tvářit strašně filozoficky, ve mě to ovšem vyvolalo jen pocity chaosu a zcela nefunkční poslepovanosti, nehledě na to, že ani trikově i s ohledem na rok výroby to není žádná hitparáda, a jelikož zde nefunguje ani napětí, či emoce, tak prostě tohle ambiciózní scifíčko nelze označit jinak, než jako vážně velkou bídu, a to ve všech ohledech.

Ambiciózní sci-fi thriller, který se snaží zkombinovat klaustrofobní atmosféru podmořské stanice s psychologickým napětím a filozofickými otázkami. Barry Levinson si pohrává s lidskými strachy, když skupina vědců v čele s Dustinem Hoffmanem a Samuelem L. Jacksonem objeví záhadnou mimozemskou sféru, která má schopnost materializovat jejich myšlenky.
 
Film nabízí zajímavé nápady a několik působivých momentů, kdy divák skutečně pocítí tíseň a nejistotu. Herecké výkony jsou silné, a i když scénář místy tápe, vizuální stránka a hudební podkres dodávají příběhu tajemnou a zneklidňující atmosféru. Není to klasika žánru, ale pro fanoušky chytrých sci-fi, která vás nutí přemýšlet, je Sphere rozhodně zajímavým zážitkem.

Knižná predloha je výborná. Crichton sa tam hrá na Kinga, z časti mu to aj ide, ale zároveň je to stále on (aspoň pokiaľ ma pamäť neklame, predsa len som ju čítal pred rokmi). Film v podstate verne adaptuje knihu. Zabíja ho však nevýrazná réžia a zmätený strih. Chápem, že to bol asi aj cieľ, vyvolať v divákovi nepokoja  zmätok. Lenže pri sledovaní som ho neprežíval z postavami, ale preto, že som s snažil prísť na to, na čo sa vlastne dívam. Niektoré zábery ako keby boli zoradené v zlom poradí, kamera je ž zbytočne hektická, na nič sa nesústredí, nevedel som, čo postavy sledujú, alebo sa zorientovať v priestore. Prechody medzi scénami sú vytvárané prvoplánovým sekundárnym materiálom a celé to kor pôsobí ako hrubý konceptuálny zostrih, než finálny produkt.Práve táto neschopnosť filmu koherentne rozprávať príbeh a pretlmočiť emócie a dianie podkopáva nohy skvelému nápadu, výborným hereckým výkonom i celkovému hororu.

Taký potenciál! Začína to ako podmorský Alien, ale miesto fyzického monštra sa dostaví strach z neznámeho na štýl H. P. Lovecrafta. Prvá polovica je viac atmosférická, tajuplná a napínavá. Keď však príde na akciu a odhalenie pravdy, do očí začne udierať príliš veľa nelogických krokov a v podstate celá zápletka je nedotiahnutá.