Pohár (1999)

Futbal je celosvetový fenomén bez ohľadu nato do akej kultúre patríte, či k akému náboženstvu sa hlásite. Akonáhle Vás raz chytí za ❤️ - ste “v pasci”. “Phörpa” je snímok o štipke slobodného myslenie či úniku pred “realitou” na mieste, kde sú disciplína a viera absolútnymi prioritami pre holú existenciu. V závere poučné, vo svojej podstate minimálne vtipné, ale to hádam ani nikto nemôže očakávať.

Tak seznámení s bhútánskou filmařinou je to zajímavé, to určitě. Snaží se to o komedii s pomalým tempem, pak je v tom pár buddhistických myšlenek, ukázka života v mnišském klášteře, kde se i shánění satelitu kvůli sledování finále mistrovství světa ve fotbale stává jakýmsi druhem "obřadu" a na pozadí i historické reálie a myšlenka "svobodu Tibetu!". Může to působit hutně, ale já si nemůžu pomoct, ale stejně mi přišlo, že je to málo. Ono jde hlavně o ten příběh několika kluků, mladých mnichů, co jsou strašní fanoušci fotbalu a atmosférou i humorem se to snaží být filmem ve stylu Lü cao di, ale na to mi v tom chyběla větší přirozenost, podmanivější tempo a zajímavější postavy. Asi i proto mám z Poháru i přes pár příjemných a vtipných scén spíš průměrný dojem. Ale špatné to rozhodně není. 3*

3*v mém buddhistickém období jsem si našel i tento nejznámější (ne-li jediný ;) bhutánský film. Nejvyšší devizou filmu je představení chodu buddhistického chrámu a lidský pohled na jeho osazenstvo. Příběh je jednoduchý a pomalým dějem plyne nekonfliktně dál a dál... Jemný úsměv na tváři se Vám objeví maximálně při vnímání kontrastu civilizačních rozdílů mezi východem a západem. Doporučil bych film spíš artovým vyznavačům nebo alternativním hledačům.[ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ]

Tenhle film nám v páté třídě na základce pustila naše třídní. Nemusím dodávat, že sme ju nesnášeli - všichni chtěli něco jako The Simpsons a né nějakou nudnou mnišskou dramakomedii o fotbale. Možná má film i spoustu pozitiv, ale u mě přetrval první dojem a napravit ho tím, že se na něj kouknu znovu, to asi nehodlám.

Butánský vysokojakostní filmový export. Na celým filmu se nejvíc povedly dialogy. Ty věty jsou říkány takovým nenápadným způsobem, vůbec na sebe nestrhávají žádnou pozornost a přitom jsou geninální. Protože aby první část souvětí byla tvrdá realka o Tibetu a druhá naprosto vtipná hláška a ještě to k sobě sedlo a mělo účinek. Tomu nevěřím ani když to píšu, ale je to prostě tak. Navíc do filmu je ještě zapleteno fotbalové téma a to je pro každýho fotbalovýho fans vždycky plus. Nicméně vy co by jste nejradši viděli vynálzce kulatýho nesmyslu smažit v pekle nelekejte se, tenhle film je opravdu pro všechny, teda krom Čínských komunistů. Přál bych Tibetskýmu národu fotbalovej tým a vítězství v derby s Čínou v poměru 10:0, ale co bych Tibeťanům fakt nepřál, aby jejich nároďák trénoval Michal deBílek.