Podvedená (1991)

Sice nevim, do jake miry za to muze Goldie Hawn, ale mne se film libil a dokazu si predstavit, ze bych se na neho podival znova. Coz je ve finale mnohdy vice, nez nejaky artovy film, ktery vas okouzli, ale uz nikdy nemate chut si ho zase pustit... Takze dobry. Scenar uplne nevytezil ze solidniho nametu. Ale misty to ma dobrou atmosferu a napeti je taky dost.

"Jestli jsem byl se svou milenkou v hotelu Chesterfield? Zbláznila ses? Mají tam špatnou hotelovou službu." Já tedy nejsem příliš podezřívavý týpek, ale než jsem se oženil, tak jsem si svou vyvolenou deset prověřoval v kartotékách, nasadil jsem na její sledování dvě detektivní agentury a kontroloval jsem její pohyb přes satelity NASA. Trocha opatrnosti prostě nezaškodí. Adrienne tohle evidentně podcenila a tak musela nést následky. Ono to tedy nemělo moc hlavu ani patu, ale na Adrienne se docela dobře koukalo, na náhradní paní Saundersovou taky a až jednou budu chtít začít nový život, tak vím, kde hledat inspiraci.

Podvedená má sice jako hlavní tahák sympatickou Goldie Hawn a při závěrečné honičce napříč temnými zákoutími opuštěného domu si několikrát vzpomene na nutnost dostát potřebám thrillerového žánru brnkáním na nervy diváků, ale celkově jde o tuctový, nevýrazný projekt, na který po pár hodinách zapomenete a který se neliší od desítek podobných snímků produkovaných kanadskými (zdůrazňuji televizními) studii. Goldie měla v určitých etapách své profesní dráhy status hvězdy, etablovala se ale v žánru komedie. K thrilleru nijak zvlášť disponovaná není. Hraje sice spolehlivě, sama ale film neutáhne. Největší slabinou je jako obvykle scénář, který neumí přesvědčivě vymodelovat pachatele a vybavit ho odpovídající motivací. Lidé ve filmu jsou obětí násilí jen pro okamžitý divácký efekt, dění je posouváno scénáristovou potřebou a vůlí, nevyplývá z přirozeného vývoje příběhu. Damian Harris nepatří k režisérům, kteří by si vytvořili zajímavý, svébytný styl, vlastně se nikdy neprosadil. Jako alternativa k bezmocnému převalování v posteli při záchvatu akutní nespavosti je Podvedená vyhovující, ale zážitek od ní rozhodně nečekejte. Celkový dojem: 45 %.

Víte koho si berete? I tak by mohl znít podtitul tajemného thrilleru o manželovi, který není tím, čím se zpočátku zdá. Atmosférou jakoby vypadl z ruky legendárního mistra hrůzy Alfreda Hitchcocka. Bez lekaček, bez nucených akčních scén. Nikam se nespěchá, vše plyne pozvolně a zcela nečekaně nechává šokující fakta vyplouvat na povrch. Hrůza se nechává vygradovat až na samou hranici. Závěrečná scéna v šachtě výtahu je vyvrcholením veškerého napětí. Vskutku málo takových filmů.

Ničím výjimečný thriller, ale přinejmenším zajímavý byl. Obával jsem se, že když Goldie Hawn nebude ve své branži komediálních rolí, bude působit nudně a strnule, ale naopak, líbilo se mi jak si s tím dobře poradila a ukázala, že zvládne i hlavní roli v thrilleru. Lepší partnera než Johna Hearda jí taky vybrat nemohli, už jen jeho obličej vypadá tak nějak záporně. Zápletka není sice nějak extra nápaditá, ale konec je opravdu povedený a napínavý, obzvlášť ona osudná scéna u výtahu se povedla. Za povšimnutí taky stojí hudba Thomase Newmana. Nějaké další přetrvávající dojmy z filmu se ale asi nedostaví, jeho účelem je v daný moment diváka zaujmout a trochu postrašit. Alespoň u mě to tak dopadlo...