Patrola (2012)

​S ženou jsme si řekli, že už nás nebaví každý večer jenom šukat. Břišáky z toho mám sice jako struhadlo, ale brzo by z toho mrdání bylo akorát plno dětí. A kdo by se o ně staral? Já teda ne! Zapojil jsem šedé buňky mozkové a vymyslel novou domácí rubriku: začneme recyklovat filmy, které jsme dlouho neviděli, už je zapomněli, nebo je jeden z nás minul. Vytvořili jsme osudí, každý do něj hodil pár bijáků a včera večer přišel první los. Tramtarará... Patrola. ​David Ayer uměl policejní filmy vždycky a tenhle patří k jeho nejsilnějším. Jeho Training Day sice u mě pořád vede, ale Patrola s Michaelem Peňou a Jakem Gyllenhaalem mě neskutečně bavila. Snímek s dramaticko-dokumentární kamerou působí i po letech velmi svěže, příběh mi sedl a skvěle to utíkalo. Chemie mezi herci funguje na jedničku – navíc jsem se dočetl, že většinu těch svých buddy rozhovorů jeli čistě imaturovaně bez přípravy. ​Co mě ale vyloženě sere, je ten klasický amerikanismus. Všechny ty oficiality, šarády, okázalé bratrství a neustálé „bráškování“. Za mě jsou to ale pořád poctivé čtyři hvězdy. Klidně bych si dal takhle vystavěný a natočený seriál.

Rozhodně zajímavé zpracování směn jedné konkrétní policejní hlídky. Snad jen kdyby ta závěrečná část nastala o něco dřív, tedy že by po nich šli delší dobu a třeba i nějaká obrácená honička. Ale to je jen takový návrh. Stejně mi ale jedna věc nejde do hlavy, a to, že když utekli z toho baráku, tak proč buď neběželi zpátky k policejnímu autu anebo proč si nevzali auto toho chlapa co sejmuli a neodjeli pryč. 4*

Skinhead Gyllenhaal a tvrdej Peña jsou tady 10/10 casting. Je to simple film, ale dobře natočený, a že to muselo být složité takhle dobře kombinovat pohled 3. osoby a ruční kameru. Je dost filmů, kde se to fakt nepovedlo. Jediné co, tak akce jsou tady méně přehlednější, nejhůř je na tom asi hořící barák. Jinak prostě těžkej život copperů v hardcore části LA. Užito na maximum.

Ze začátku mi kamera vadila, ale postupně jsem za autentickou kameru byla vděčná. Zavedla nás na místa činů a k zásahům dvou policistů ve službě. Byla mezi nimi skvělá chemie a tahle sympatická dvojka mi hned přirostla k srdci. Hodně realisticky a syrově podané. Stále jsem byla v napětí, kdy a jak dojde k nevyhnutelnému. Musím hrozně pochválit závěrečnou smuteční řeč. Bála jsem se klišé a zbytečných proslovů. Ale i v tomto film nevybočil ze své realistické šablony. Konec byl třešničkou na dortu a takové jemné odlehčení. Bylo to třeba, protože mě dění na konci celkem vzalo.

Zhruba prvních 30 minut mě moc nebavilo a film připomínal další epizodu "veleúspěšného" projektu TV BarrandovPolicie v akci. Po převelené našeho sympatického dua do výrazně nebezpečnější čtvrti se však všechno pořádně rozjelo a já napětím mnohdy zapomínal dýchat. Zvykl jsem si na, do té doby, nepříjemnou "ruční" kameru a se zaťatými zuby jsem čekal na velmi očekávaný a hodně nepříjemný závěr, protože mi ústřední duo přirosto k srdci. Gylenhaal a Peña byli totiž tradičně skvělí a nešlo jim nefandit. Hodně syrová sonda do života LAPD. Zpracování Davida Ayera mělo velmi vysoké parametry. Skvělá práce. Již poněkolikáté mě přesvědčil, že rozhodně patří k těm talentovanějším režisérům současnosti a zejména v rámci tohoto žánru je jako ryba ve vodě. [83 %]