Pán kouzel (1995)

Tento film je založen na povídce Clivea Barkera „Kniha krve“. Nejsem si jistý, jak věrná je adaptace, protože se jedná o policejní thriller zaměřený na okultismus a magii, ale vyniká zejména dobře provedenými speciálními efekty. Také si myslím, že délka filmu je trochu přehnaná vzhledem k tomu, co se příběh snaží sdělit. Co se týče zápletky, začíná velmi dobře a ukazuje určité zvláštnosti, zejména ke konci, i když zdaleka není to nejlepší, co jsem v Barkerově filmografii viděl.

Začátek sliboval docela zajímavý příběh a chvíli to vypadalo, že by z toho mohl být příjemný devadesátkový horor s atmosférou. Jenže čím víc se film blížil ke konci, tím víc ztrácel dech. Délka je na tento typ hororu zbytečně přepálená, protože děj se po určité době v podstatě nemá kam posunout a jen se točí v kruhu. Triky dnes působí hodně úsměvně – na svou dobu možná ještě jakž takž, ale závěr je vyloženě směšný, až člověk neví, jestli se má bát, nebo spíš pobavit. Jako jednorázová béčková hororová podívaná se to dá přežít, ale nic víc v tom nehledejte. Průměr, který časem vyšumí. 50%

V Barkerovi se mísí všechna ta satanistická a sadomasochistická estetika (Rob Halford koneckonců taky přitáhl k nošení kožených hader lidi, kteří neměli tušení, že to vše pochází z gay subkultury), spirituálno a duchovno, ze kterého se inspiruje, reality a světy, které se prolínají a mocné deity, které se snaží dostat z jednoho místa na druhé. 'Lord of Illusions' je Barkerovým posledním z několika málo snímků, který přepsal podle vlastní předlohy do scénáře a současně jej i režíroval. Feelingem i vibem je to taková ta typická mysteriózní devadesátková hororová atmosférická záležitost, co hodně sází na lekačky (a soundtrack), ale nutno říct, že dobře načasované, takže fungují, stejně jako na typicky krvavé hellraiserovské masochistické momenty, vpichování a stahování kůže... dimenzionální mindfucky/triky/magii (film se celkově hodně zabývá rozdílem mezi iluzionismem a magií a definitivně patří mezi super kandidáty na solidní late night watch v rámci satanistické tématiky). Na začátku sledujeme čtveřici, dva muže a dvě ženy (skupinu vede muž jménem Swann), jak přijedou ozbrojení doprostřed pouště, kde se snaží ze spárů kultu, který vede Nix/Puritán, zachránit dívku. Podaří se jim Nixe smrtelně ranit a pak mu zamezit, aby dál používal svoji magii tím, že mu navrtají na hubu a oči kovovou masku s tím, že tělo někde hluboko pohřbí. O třináct let později se detektiv Harry D'Amour připlete k momentu a následně do celé sekvence, kdy se zbylí členové kultu snaží pána najít a znovu oživit, přičemž důsledkem toho umírá Swann, který se živí jako iluzionista. Swannova manželka (dříve zachráněná dívka, neb grooming je nejlepší způsob k zajistění loajality u tramatizovaných a naivních dívek) se pak pokouší s Harryho pomocí přijít všemu na kloub a zamezit kultu v jejich plánu. Film je vcelku vkusně obsazený všemi možnými devadesátkovými tvářemi, ale přijde mi, že jak dobře začal, tak klidně mohl být o půlhodinu kratší a nemáchat se tolik v pomalém a zdlouhavém pátrání, co vedlo tak nějak sem a tam, ale všichni jsme tušili kde stejně skončí... na stejném místě a ničeho v pravdě "nového" se u tohohle příběhu nedočkáme. I po dramatické stránce snímek servíruje jen tradiční momenty s vyloženě pouťovou kvalitou ukuchtěným závěrem. Film na čumendu ok s klasicky barkerovskými motivy, ale určitě spíše blíž nějaké TV produkci... ale zajít si na tohle do kina s nějakou pěknou vyšňořenou kočkou v roce 1995 a pak se o tom bavit, dát si lajnu a pomilovat se, muselo být taky fajn.

Clive Barker je v hororovém žánru  silný literární konkurent Stephena Kinga, mající ve vínku takové zfilmované počiny, jako jsou ´Hellraiser´ (1987), ´Candyman´ (1992) či ´Půlnoční vlak´ (2008). Zajímavostí by mohlo být, že se Barker s Kingem společně setkali ve snímku ´Sleepwalkers´ !1992) natočeném podle Kingova scénáře. Barker je pověstný příběhy, jak by se dalo označit. plných temného šílenství prošpikovaného krví. Takový je i tento hororový mysteriózní thriller ze světa umění iluzionistů. Snímek v rozpočtu zrovna moc honosný není a je to po vizuální stránce znát. Filmové triky vypadají jak z osmdesátých let, ale dejme tomu, že danou atmosférou je snaha to alespoň trochu zakrýt. Mysteriózní aspekt navozuje inspiraci z  noiru, který funguje a tím se od jiných podobných počinů odlišuje. I to vyprávění příběhu je poněkud neobvyklé. Střídá se současnost s minulostí, což místy může vyvolat zmatečnost v ději, ale zase to má pevné rysi dějové soudržnosti. Dvě hodiny prodloužené verze tak stále mají co nabídnout. Ale jo, místy to krapet hapruje mezi zábavnou linií iluze a temnou černou magií, ale právě ona soudržnost zápletky vše pevně drží na uzdě. Clive Barker se dle své knihy napsal scénář a sám si snímek také dle svých představ natočil, čímž se jedná o jeho již čtvrtý snímek a nedá se říct, že by tvůrčně usínal na vavřínech. Snímek přináší vcelku zajímavý strašidelně děsivý zážitek, avšak utkvět v divácké paměti to asi má dosti složité.

Kdysi na střední jsme si to půjčili na VHS, teď byl dojem trochu vlažnější, ale pořád dobrý. Pro Barkera mám slabost, úvodní sekvence je hodně nabušená, béčkovej trashovej feeling nevadil, stejně jako jalovej hlavní klaďas, zajímavý prostředí to tahalo z šedýho průměru. Mohlo to být o kousek kratší.