Ostří meče (2001)

A o čem vlastně tahle ninjovská technoromance (neberte mě vážně, jen improvizuji ;) pojednává? Zkuste si na chvíli představit fiktivní Japonsko, kterému vládne monarchie i v 21. století. I když bych měl vlastně mluvit v minulém čase, protože rebelové už se postarali o to, aby režim padl. Klan Takemikazuchi tak přichází o dobře placenou práci nájemných vrahů, kterou zvládá dokonale díky dědictví samurajských praktik. V elitním týmu zabijáků je i mladá bojovnice Yuki (která kulkám uhýbá výhradně dobře švihnutým saltem a stihne mezitím olovo odpinkat čepelí meče... inu Hong Kong, i když je snímek "Made in Japan", choreografie Donnieho Yena se nezapře), jediná pokrevní dědička jména Takemikazuchi. V klanu je za šedou myšku, ale protože se blíží její dvacáté narozeniny, které jsou jakýmsi předurčeným zlomovým okamžikem jejího života, začne se dozvídat informace, které ji doženou na cestu pomsty...

Šéf klanu by se totiž rád zbavil všech tradicí a podobných "kravinek" a dělal práci tzv. na volné noze. Sám ale ví, že hlavní slovo bude mít Yuki, pokud si uvědomí, že právě ona a jen ona má dědičný nárok na šéfování. A navíc by ta holčina mohla zjistit, že jí právě on před lety... no vidíte, skoro bych to prozradil. O příběh tu sice pod nabušenými vizuály a Donnieho řáděním (nejen že navrhnul samurajské bičování meči, ale odmlátil i značnou část soubojů za hlavní hrdinku, která je pohledná, ale to je asi tak celé) až v poslední řadě, ale tu romantiku si můžete docela užít. Polomrtvá Yuki totiž uteče z lesní základny a náhodou se ocitne na na korbě dodávky jednoho z rebelů, který má zrovna krizi identity. Když najde v dodávce pohlednou dvacítku s mečem, rozseknutou rukou a obsesí pro blýskavé kamínky, rozhodne se jí pomoct. A dál už se jede podle klasických patníků... láska, krev, ninjové, další krev a poměrně chmurný konec, což je celkem odvážná věc, ale když si uvědomíme, že Princess Blade vychází z comicsu, na jehož stránkách neplatí žádné "PG-13", je celkem jasné, že debutující Shinsuke Sato jen vkusně vysál nápady ze stránek comicsu.

Což je víc pokus o kompliment než cokoliv jiného, protože Princess Blade prostě vypadá moc pěkně a i když akčním scénám bych asi jedničku s hvězdičkou nedal (Donnieho klasické zrychlovačky, kombinované občas s přílišným maskováním toho, že polovina lidí na place potřebuje doubly ;), dá se u film strávit příjemných devadesát minut. Jen nesmíte požadovat příliš mnoho emocí a logiky a spokojit se s tím, že představitelka hlavní role Yumiko Shaku byla vybrána podle jiných než hereckých kvalit (nic proti tomu ;). Možná stačilo jít trochu víc do hloubky, možná si občas můžeme dovolit pochválit i tyhle nijak neurážející průměry. I z těch je konec konců člověk živ. 50%

Pohádky a sny jiných kultur jsou poněkud odlišné od středoevropských :-) Kuko, Kiku i Šizuko jsou velmi šikovní ve spartakiádní skladbě "cvičení s mečem". Poznámka: Při pronásledování Yuki je urostlý statný vyšší důstojník klanu v nových záběrech vždy znovu a znovu předbíhán útlými spolubratry - buďto je v tom skryté hluboké tajemství nebo prostě neběhá tak rychle ;-)

Zmatený, nevyrovnaný děj o tom, jak dvacetiletá holka mstí matku, na kterou si houby pamatuje, aby se chopila vlády, bohužel není nad čím, když se celý klan skládá tak z 10 maníků, které všechny pobije. Přitom snad chvílemi miluje pochmurného mladíka-rebela, bohužel není jasné, proti čemu rebeluje, a jeho sestra blbbě čumí a skládá origami, bohužel nikdo neví, kde na to bere papír. A já to dokoukala až do konce, bohužel není jasné, proč.

Je to priemerný akčný film. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa v alternatívnej súčasnosti, vražedný klan podporovaný vládou likviduje všetkých nepohodlných ľudí a najlepšia z neho je mladá bojovníčka, ale keď sa dozvie, že klan zabil aj jej matku, skončí s tým a unikne, pričom sa spriatelí s mladíkom, ktorý tiež patrí medzi nepohodlných a konečne spozná príjemný život bez násilia, ale klan ju len tak nenechá. Spracovanie ma ale moc nezaujalo, kvôli krátkej dĺžke sa na to dá bez problémov pozerať, zlé to nie je, ale dej je až príliš jednoduchý a aj keď obsahuje viacero prvkov, ktoré mám rád, tak tu sú dosť obyčajne podané a nedokázali ma vôbec upútať a ani celkovo tu nie je nič, čo by po obsahovej stránke mohlo výraznejšie zaujať. A to je škoda, lebo potenciál bol a vôbec nie malý. Akcie je tu priemerné množstvo a nie je zlá, ale ani ničím výnimočná. Nachádza sa hlavne v úvodnej a záverečnej fázi, medzi tým je asi len jedna dlhšia akčná scéna, tvoria ju iba súboje na meče a tie si len splnia štandard, nič viac, priemerná choreografia, priemerné prevedenie, ale chýbajú nejaké nápady, ktoré by ju osviežili a dokonca ani krvi tu moc nie je, na to, že sa stále používajú len katany, tak o nejakú časť tela tu nikto nepríde. Prakticky všetky súboje spôsobia rovnako s menšími odchýlkami, takže ani o rozmanitosti tu vôbec nemôže byť ani reči. Dobre sa na ne pozerá, ale len tak samo o sebe by som si ich určite nepustil. Herecké obsadenie nie je ničím zaujímavé, medzi kladnými a aj zápornými postavami sa nenašiel nikto, kto by ma výraznejšie zaujal po akejkoľvek stránke a navyše som si tu ani nevšimol nejaký herecký výkon, všetci svoje úlohy zahrali bez mimiky, čo v niektorých situáciách dosť bije do očí. Réžia a technická stránka tiež nie sú ničím výnimočné, kamera, strih a ani efekty neurazia a zaujali ma niektoré zábery, kedy hrdinka po zásahu katanou pozerá zblízka do kamery, ale vidno, že rozpočet moc veľký nebol, postavy sa väčšinou len naháňajú po lese alebo trávia čas v pár interiéroch. A ani o celkovej situácii v krajine sa tu toho moc dozvedieť nedá. Ostrie meča je po všetkých stránkach tak priemerný film, že to už možno viac ani nejde, obyčajná jednoduchá zábavka na jedno pozretie. Napríklad taká Azumi je po všetkých stránkach kvalitnejšia.55%

Na každym coulu je vidět, že nejde o velkoprodukci. Digitální efekty jsou pěkný, ale ty se daj udělat doma. Ne nejlepší kamera, hrozný herecký scény. Asi nejvíc mi vadily ty mlátičky v lese, kterej byl porád stejnej, navíc byl nasvícenej, jak amatérský videa z táborů neonácků. Jinak slušný sci-fi příběh s pěkným otevřeným koncem. Některý japončický klišé taky hrůza. Na to, co to je se bere moc vážně.