Ohněm a mečem (1999)
Sledovat Ohněm a mečem online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Ohněm a mečem
Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...
První část: Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část: Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část: Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část: Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
První část: Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.
Druhá část: Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.
Třetí část: Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...
Čtvrtá část: Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc...
Obsazení
Podobné filmy jako Ohněm a mečem
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (201)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Sienkiewiczovyknihy neznám, ale určitě by stálo za to si je přečíst, už jen pro srovnání, zda prochází podobnou proměnou jako Hoffmanovy filmy. Ty totiž “začínají” (z pohledu příběhové chronologie končí) jako barevná kostýmní historická dramata, která se zhruba první hodinu soustředí na budování romance (Pan Wolodyjowski), zatímco velké dějiny vystupují postupně z pozadí a přesouvají se do popředí zájmu (Potopa). “Závěr” trilogie,Ohněm a mečem, pak nejvíce sází na charakteristiky pověstí, jelikož hlavní romance již postrádá patřičnou hloubku, takže se divák musí spokojit s tím, že se do sebe postavy prostě zamilovali na první pohled a to stačilo, žádná další chemie nebyla třeba (což je motiv typický pro řadu staroslovanských pověstí). Za to je kladen větší důraz na známější historické události a bitvy. Zůstává pak otázkou, do jaké míry se na proměně stylu podepsala doba vzniku jednotlivých filmů.Pan WolodyjowskiaPotopamají totiž filmový styl výrazně odlišný. Kostýmy jsou barevnější, záběry jsou delší a bitevní scény působivější. Vztahy mezi postavami a jejich vývojové oblouky jsou komplexnější než vOhněm a mačem, kde hlavní postavy zmizí mnohdy na desítky minut, což narušuje tempo vyprávění, kostýmy a celková barevná kompozice jsou podstatně tmavší a kde bitevní sekvence rozbíjí střih. V žádném ze tří případů se ovšem nejedná o špatné filmy. Jen o těžce stravitelné - zvláště pětihodinováPotopadá zabrat, byť je příběhově nejsoudržnější.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-07-17)Čtyřdílný velkofilm podle stejnojmenného románu Henryka Sienkiewicze, přináší epický příběh zasazený do doby kozáckého povstání na Ukrajině v 17. století. V kulisách Rzeczpospolity sledujeme osudy několika výrazných postav – udatného Jana Skrzetuského (Michał Żebrowski), neohroženého Longinuse Podbipięty (Wiktor Zborowski), svérázného a humorného Onufryho Zagłoby (Krzysztof Kowalewski) a šermířského mistra Michała Wołodyjowského (Zbigniew Zamachowski).
Zdroj: ČSFD.cz (2025-05-06)Děj nezachází příliš do politických detailů, ale přesto poskytuje jasný obraz tehdejší složité situace, v níž postavy zažívají dobrodružství, lásku i válku. Herecké výkony jsou na velmi vysoké úrovni a každá postava má svůj jedinečný hlas i charisma, což divákovi usnadňuje navázání vztahu k příběhu.
Výprava, hudba i kamera přispívají k autentické atmosféře, která vtahuje do tehdejšího světa. Celkově jde o výpravný snímek, který potěší milovníky historie i fanoušky dobrodružství s výraznými charaktery. Doporučuji.
Technicky to není dokonalé, komparzu občas přece jen málo, typicky slovanské přehrávání je víc než patrné a v neposlední řadě je hodně obtěžující pokus o komické pojetí rytíře Zagloby - Sam Hawkins patří doVinnetoua, ale ne do bojů kozáků s Poláky. Tyto nedostatky jsou ale bohatě vyváženy skvělým příběhem (inu,Henryk Sienkiewicz) či reálnou historií, kterou nikdo nepřibarvuje. Muslimské hordy jsou hordy sviní, kozáci věčně ožralá banda bez disciplíny a Poláci namyšlení páni bez kontaktu s podaným (a občas rabujícím) plebsem na Síči. Dnes by to neprošlo ani náhodou. Film by byl obviněn z islamofobie, zobrazení žen jako pasivních a muže milujících hrdinek by bylo považováno za stereotypní a modlitby či sliby Panně Marii by byly pronášeny snad jen k identifikaci záporáků. Bylo by určitě zajímavé, jak by peníze a filmová technika dokázaly tento příběh natočit po třiceti letech, obávám se ale, že bez cenzury by to už nešlo. Suma sumárum, tohoto zpracování je třeba si vážit, neb je na dlouhou dobu (a dost možná navěky) posledním zpracováním v duchu předlohy. Skvělý román, silný příběh. Paráda.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-04-23)Výpravný velkofilm, jehož příběh se odehrává v polovině 17. století, kdy v Polsku a na Ukrajině bojovala polská vojska proti bouřícím se Kozákům, podporovaných Tatary. Vidíme mnoho soubojů, bitev a krvavých scén a pozadu nezůstává ani romantika a humor. Ale právě ty romantické, a ještě víc ty humorné pasáže mi přišly dost laciné, přepjaté, kýčovité a hloupoučké. V mých očích "jen" průměrný počin. 60 %.
Zdroj: ČSFD.cz (2025-01-31)Velkolepě výpravně natočený historický film, který má patřičné napětí i spád. Jen ty polsko-ukrajinsko- tatarské vzájemné vztahy a bitvy jsou tak zamotané, že aby se v tom prase vyznalo. Ale to je víc asi chyba polskou historií příliš nepolíbeného diváka, než režiséra Hoffmana či dokonce Henryka Sienkiewicze...
Zdroj: ČSFD.cz (2024-12-24)