Nikdy se nepouštěj (2024)

Jednoduchá hororová jednohubka zajímavého režiséra. Halle Berry v roli matky dvou synů / děti, které drží v chatě uprostřed lesů, kdesi, na uzdě pomocí strachů ze zla tam někde venku. Jediné co je může ochránit je lano přivázané k jejich "požehnanému" domu, kterého se nesmí pustit. Jenže opravdu je to tak? Začíná o tom všem pochybovat i mladší syn. Navíc zásoby potravin se tenčí a zima se blíží....to je tak asi vše. Vizuální stránka filmu je standardně na úrovni. Jenže to nestačí. Vnímavý divák se začne po chvíli ptát. Neviděl jsem to všechno už někde? Proč nemám více informací? Škoda. Správně by neměl být na to čas. Jenže je to tak. Nejste vtaženi do děje....tápete. Jak to vlastně bylo a proč? Asi je to vlastně jedno.

Nikdy se nepouštějmě bavilo jen částečně. Film má pár napínavých momentů a solidní atmosféru, která tě občas dokáže vtáhnout, ale celkově působí trochu roztříštěně a nevyváženě.
Některé scény jsou fakt silné a zaujmou, jiné ale přijdou zbytečně natažené nebo předvídatelné. Hlavní postavy mají svoje charismatické momenty, ale někdy jejich motivace nejsou úplně jasné a některé situace působí trochu nuceně. Tempo filmu kolísá a místy se ztrácí napětí, které by ho udrželo až do konce.
Celkově je to průměrný horor, který pobaví, pokud chceš lehce napínavý zážitek, ale moc dlouho ti v paměti nezůstane. Dávám2,5z5hvězd — hlavně za atmosféru a pár povedených scén.

Film ,,Nikdy sa neopúšťaj!" začína pútavou premisou: matka v postapokalyptickom svete bojuje za ochranu svojich detí pred ,,Zlom" tým, že ich drží priviazaných na lane. Ak sa pustia lana ,,Zlo" ich dostane. Napriek tomuto zaujímavému konceptu však film stráca zameranie i napriek výbornej atmosfére a to kvôli zlému scenáru. Slabým bodom sú zvraty v deji. Niektoré sú príliš predvídateľné a od začiatku som mal pocit, že dokážem uhádnuť, kam príbeh smeruje. Nie som si však úplne istý, pretože koniec je obzvlášť mätúci a zle vysvetlený, takže nám chýba jasný záver - akoby si scenárista nebol istý, aké posolstvo chce odovzdať. 5/10

Co to bylo za slátaninu? Aja, který od Hory mají oči už dávno sklouzl někam dolů do septiku, se chtěl přiživit na vlně debilních hororů typu Tiché místo a tedy po tématech "musím být zticha" a "nesmím se dívat", přichází "nesmím se pustit". Problém je v tom, že důvod, proč hlavní hrdinka s dětmi chodí ven uvázaná na laně, NENÍ vůbec vysvětlený. Aja si jednoduše vystačí s tím, že kdyby se postavy lana pustily, a teď se děcka podržte... zlo by je dostalo. Zvládne napsat i cvičený šimpanz. Celkově to nemá ani hlavu ani patu a už vlastně pořádně nevím, jak to celé dopadlo, páč myšlenky tak v polovině filmu odlétly jinam. Nejspíš jsem se už viděl na místě Hollywoodského scénáristy. Taky napíšu tento typ hororu. Bude se jmenovat -> Nenadechuj se. Lidé po celém světě budou muset chodit s kolíkem na nose, protože na stromech, domech, plotech budou viset tak strašně smradlavé ponožky, že stačí jeden nádech a následuje okamžitá smrt. Netřeba nic vysvětlovat, zlo je tam rozvěsilo. Tak se dneska píší scénáře.

Alexandre Aja už několikrát ukázal že i ze slabších námětů dokáže vykřesat celkem slušnou atmosféru a tu a tam se mu to daří u zde. Škoda že se scénáristé rozhodli mu u toho setrvale házet klacky pod nohy. On sice ten příběh není úplně tupý (ani nijak originální), ale moc u něj nefunguje snaha vodit diváka za nos a držet ho v nejistotě. Chápu, že se zde nechtělo jít cestou na které bude mít divák jasno po prvních pěti minutách, ale o vršení různých zvratů a podzvratů, které mají diváka zmást je tu tolik, že to v jednu chvíli přestane být zajímavé a začne to být lehce otravné. Aja má rozhodně na víc a doufám, že mu časem někdo svěří áčkový horor na který se do půl roku úplně nezapomene...40%