Nikde v Africe (2001)

Poutavý příběh s mnoha silnými momenty, krásnou hudbou a kamerou dosyta zalitou africkým sluncem. Díky skvělému obsazení a hereckým výkonům film přes tu dlouhou stopáž dost utekl, kvůli čemuž mi ale pak připadal závěr neuspokojivě useknutý. Lehce bych vytkl také epizodičnost některých podzápletek, které se objevily a už se na ně nijak nenevázalo.

"Môžemvámpovedať,boltotakkrásnyživot." "Hej.Predemigrácioubolkaždýjazvečíkvlastnebernardín."Veľmi pútavo stvárnený skutočný príbeh trojčlennej rodiny Redlichovcov, ktorá si vysťahovaním z nemeckej vlasti do Keni zachráni holé životy. Snímka priam dýcha ozajstnosťou, čím mi sedí o kus viac, ako tematicky podobné a tak trochu vyumelkovanéSpomienky na Afriku (1985). Krásne je tu zobrazená malebná africká krajina (veľmi pôsobivo je hneď na začiatku ukázaný kontrast studeného, zlovestného Nemecka a nevinnej, slnkom zaliatej Afriky), pričom autentická hudba výborne dotvára ducha Afriky. Najväčšou prednosťou snímky sú však jednoznačne výborne vykreslené farbisté postavy. Každý z troch členov rodiny (otec Walter, matka Jettel a dcérka Regina) má dosť odlišnú povahu a aj odlišný prístup k Afrike, ich novému domovu. Walter (Merab Ninidze) je skromný pragmatik, ktorý svojou prezieravosťou zachránil rodinu pred takmer istou smrťou. Jettel (výborná Juliane Köhler) je na začiatku rozmaznaná princeznička s dosť povýšeneckým prístupom k ostatným (k černochom, k vlastnému mužovi, ktorého si kvôli pre ňu nedôstojným podmienkam prestáva vážiť). Spočiatku nenávidené africké vyhnanstvo je ale pre ňu silnou životnou skúsenosťou a postupne prechádza prerodom, až je z nej na konci iný človek. No a skvelá postava Reginy (výborne vybraté mladšia (Lea Kurka) i staršia (Karoline Eckertz) predstaviteľka, nielen pre ich podobnosť) je neskutočne milé, dobrosrdečné dievčatko, ktoré sa dokáže bleskovo prispôsobiť kdekoľvek a Afriku si okamžite zamiluje. Krásna je napríklad scéna, v ktorej svojou bezprostrednosťou a srdečnosťou roztopí nepriateľsky naladeného riaditeľa školy ako maslo (krásne sú aj jej hry s africkými deťmi, najmä tá divadelná scénka s maskou). Veľmi zaujímavou a najmä sympatickou postavou je aj ich africký kuchár Owuor (Sidede Onyulo). Útekom do Afriky sa ťažkosti našej rodinky ani zďaleka nekončia. Najskôr sa musia potýkať s tvrdými podmienkami na život, o akých nemali v ich predchádzajúcom pohodlnom živote ani zdania, potom, akoby nestačilo, že ich prenasledujú nacisti, začnú ich ako nepriateľov prenasledovať aj spojenci. A do toho všetkého ešte vstupujú aj manželské rozpory. Nájde rodina vplyvom týchto ťažkých životných skúšok stratenú súdržnosť?"Tolerancianeznamená,ževšetcisúrovnakí.Tobybolahlúposť.Aaksomsavtejtozeminiečonaučila,takto,akécennésúrozdiely."

Dá se to brát jako válečný film? Nevím. Rozhodně je to ale zajímavý pohled na lidi, kteří před válkou stihli utéct, přesto je pořád provází, jsou v bezpečí, přesto nejistí, v relativně idylickém prostředí, přesto jejich život idylkou není, blízko sobě, přesto někdy tak vzdálení. A celé je to velmi citlivě natočené, bez zbytečného patosu nebo ždímání slziček, emoce to v člověku probudí přirozeně. Příběhově to pro mě táhla mladá slečna, její osobnost je dostatečně komplexní a všechny její představitelky skvostné. Tatík a mamka mi ale pohříchu přišli zajímavější méně, někdy o dost. Navíc to celé celé mohlo být trochu koncentrovanější. Dlouhá stopáž tomu přece jen trochu háže klacky pod nohy.

O lidech, kteří nejsou nikde doma. ■ Židovská rodina se v roce 1938 vzdá životního standardu a uteče včas z Německa do Keni. Zatímco muž přijímá novou situaci jako nutnost a dcera je novým prostředím okouzlena, žena se dlouho dívá na chudobu starýma očima ("Chci jíst maso!") a jen pomalu akceptuje realitu (místo žádané ledničky si před odjezdem koupí šaty a do Afriky doveze porcelán). Těžko ji odsuzovat, nicméně je to muž, který svou rodinu zachrání a který správně odhadne situaci ("Rozumíš, že teď není podstatné, jestli naše dcera bude chodit do školy?). Velmi realisticky působící film s velmi realistických vývojem hlavních postav. Chci ho ukázat zbytku rodiny, nicméně předtím musím naběhnout do Vídně a podívat se po originálním DVD v originálním jazyce. ■Trailer.■ Přestože se mi film velmi líbil, mám názor, že na Oscara to nebylo.

Co mohou udělat němečtí židé poté, co se k moci dostane nacistická hrůzovláda? Mohou třeba utéct do Afriky, tam je místa a práce dost.DĚJ:V roce 1938 prchá německá židovská rodinaRedlichovýchz nacistického Německa do Keni.Walter Redlichtam pracuje jako manažer farmy, zatímco jeho ženaJettela dceraReginase snaží přizpůsobit úplně novému životu v Africe. Rodina prožívá těžké období druhé světové války, internace Němců, manželské krize, kulturní střety i postupné přijímání afrického prostředí a místních obyvatel.ZHODNOCENÍ:Upřímně mě to moc nezaujalo a dávám jen 3*. Farma, dřina, malý černoušci hrající si s Reginou, Walter a Jettel spolu souloží, Owuore se zase chlubí tím, že má tři ženy a šest dětí. Film je spíš pomalé rodinné drama o přizpůsobování, manželství a hledání nového domova než velké dobrodružství nebo silný holocaustový příběh. Pěkné záběry z Afriky, ale celkově poněkud utahané.