Nepřítel (2013)

Reakce na snímek byly rozporuplné, ale obavy z ochutnávky něčeho nestravitelného a nepřístupného se nepotvrdily. Spousta tzv. artových kousků, které jsou k mání na festivalech, nepokrytě nudí, Villeneuve si můj zájem ale získal od první minuty až do konce. Pocítil jsem radost ze setkání s provokativní, hravou a experimentující filmařinou podepřenou jeho nesporným talentem. Není moc režisérů, kterým by se do nízkonákladovky povedlo nalákat herce zvučných jmen, Villeneuve s tím evidentně nemá problém. Nepřítel vyžaduje otevřeného a zvídavého diváka, který nebude zaskočený absencí jasných sdělení a doslovných konců. Tahle mysteriózní hříčka doslova volá po hledání různých významů a je jedno, jestli jste zastáncem teorie schizoidní poruchy osobnosti nebo surreálného výplodu podvědomí muže, který ztrácí v partnerském vztahu půdu pod nohama. Nebo je to jen výtrysk sexuální fantazie? Já se každopádně bavil a už po několikáté oceňuji Villenévův osobitý styl a schopnost pracovat s (v tomto případě nutno zdůraznit zneklidňující) atmosférou. Celkový dojem: 85%.

Film co nestačí jen zhlédnout, ale chce to trochu "dostudovat". První minuta filmu je skoro klíčová - stejně jako symbolika pavouka... Teorii je samozřejmě vícero tak ať si každý vybere. V každém případě nápad je to dobrý, herecké výkony taky obstojné- mě se nejvíce líbila kamera a atmosféra. Je to hodně slow movie takže to nebude pro každého. Ale mohlo se z toho "vycucat" mnohem více - tedy za mě materiál dobrý, ale ne plně využitý potenciál - víc jak za 3 to u mě není, ale určitě dobrý vidět.

Když se potkají dva dvojníci, řeknou si (asi): "Jé, ty jsi celý já...", čímž toto melodrama zřejmě skončí... Když ale dva dvojníky hraje jeden herec, je z toho potom logicky na prášky, protože má všecko stejné jako ten druhý, a taky jako ten první, a on sám je jim taky dost podobný (hihi). – A nakonec je tu tarantule přes celou cimru.

Fíha tak Nepřítel / Enemy mě dost překvapil. Já na to narazil náhodou na iVysílání a říkám si "Hmm Gyllenhaal, to mě zajímá, počkat Villeneuve? To jsem ještě neviděl. 66%? Wtf.?! No nevadí zkusím to." Musím uznat, že ten styl, příběh a hudba vytváří tak mrazivou atmosféru, že se ji asi nevyrovná ani teplota někde na Tritonu. Fakt parádní. Jen nevím proč, ale nějak jsem očekával podobný konec a věřím, že tenhle film jen tak z hlavy nedostanu. Za mě velmi nedoceněný počin.

Je těžké pro mě zodpovědět otázku, zda je Denis Villeneuve takový génius nebo tímhle filmem šlápl vedle. Já sám mám totiž jisté vysvětlení toho, co jsem v neděli shlédl, ale upřímně řečeno bych nedal ruku do ohně za to, že se nemýlím. V prvních minutách se vlastně nic neděje, ale když se pak objeví zápletka, divák je v napětí, jak se bude to celé stupňovat a kam to povede. A ono ne. Se zápletkou se pracuje jako s plastelínou. Pokaždé z ní můžete vyrobit něco jiného, pak zmačkat a vyrobit něco nového. A já tak ani na konci nevím, co si o filmu myslet. Nehledě na to, že mi tvůrci málem způsobili dva infarkty. Ten první na začátku, když z talíře vylezl pavouk, ten další na konci, kdy se jeden obří nacházel v pokoji.