Necronomicon - Geträumte Sünden (1968)

Skvele navodená atmosféra vnímania succubusa, nemŕtveho démona, ktorý zvádza mužov a ženy. Cieľom je doviesť ich do náručia smrti, aby sa ukojil ich krvou. Atmosféra nesúca sa na vlne snovej, rozostrenej logiky, skvelej farebnosti a uletenej bizarnosti bohémskych večierkov uvoľnených 60. rokov. Vo filme sa spomína množstvo spisovateľov, básnikov, režisérov, maliarov a podvedomých asociácií na nich. Od markíza de Sada, cez Heinricha Heineho, Johanna Wolfganga von Goetheho až po Franza Kafku a Borisa Pasternaka. Variácie výrazu hlavnej hrdinky sú fascinujúce - od príťažlivej a zvodnej ženy, cez životom unavenú postaršiu dámu až po odpudivo vyzerajúcu príšeru, pripomínajúcu ohavného, zmaľovaného transvestitu. Tradične výborný soundtrack.

Pocitový, dekadentní, bizarní, obtížně uchopitelný film o proměnlivém succubovi-zrzce Reynaudové.

Snová, vpravdě surrealistická záležitost staví na obrazu a volném sledu událostí. Umírněná nahota a nepatrné gore. Našinec by bral poněkud větší odvaz, nebo alespoň experimentování bez hranic. Některé scény lahodí oku - procházka zahradou či laškování mezi figurínami, jiné jsou jak při focení do žurnálu (a teď přijde striptýz). Večírek spíše než dekadentní zábavu připomíná sešlost hippies, ostatně 60. léta z celého filmu doslova sálají. Spíše náladová a pocitová záležitost, kdy se nikam moc nespěchá. Janine Reynaudová je žena mnoha tváří. V některých záběrech je půvabná, tajemná s erotickou jiskrou, v jiných naopak ošklivá jak noc. Je v podstatě takovou succubou z astrálu, která každého vysaje (= zničí). Necronomicon ale zde nehledejte, s Lovecraftem a Cthulhu to nemá nic společného.(24.04.2019)

Cha, opravdu legrační pokus o těžce erotické, sadomasochistické (je fakt, že sám jsem si připadal masochisticky při sledování tohoto) a dekadentní drama, které nevím, zda se dalo brát vážně v roce vzniku (asi ano), ale po těch letech se stalo vlastní trapnou karikaturou. Problém je už v představitelce hlavní hrdinky, která zde nevypadá jako succubus (tedy ženský démon s takovým sexappealem, že přinutí muže k takové frekvenci tělesného obcování, že umírají vyčerpáním), ale jako bordelmamá. A ostaní herci jsou figury, co "hrají" jak dřevění panáci. Tedy, potvrdilo se, že "režisér" Jesús Franco je jako tvůrce naprostý sračkař.(17.09.2015)

Surrealistický opus magnum, stylová estetická a vizuální pecka. Nádherná hypnotická, tajemná a velmi opojná erotická fantazie, která velmi hravě útočí na všecky vaše základní smysli, nechybí ani lehce nahoty, perverze, sadomasochismu (avantgardní S & M klub), femmes fatales, film šikovně balancuje na hranici mezi snem a realitou. Je zde užito i pár romantických vizí a různých metafor. Na druhou stranu, těžko se v tomto neskutečném sado-fetišistickém koktejlu bez pevné struktury orientuje (zřejmě jde o záměr). Všecko to co tady vidíme je neuvěřitelně bláznivé, bizarní a hlavně těžko pochopitelné, přesně jako u filmů Davida Lynche. Pozvolnější tempo mi nevadilo, film jsem si užil, jen se musím přiznat že jsem byl kolikrát úplně mimo, kdy jsem dost dobře nevěděl co se zde děje a odehrává, kdo je kdo, atd. Neuvěřitelně kreativní Franco, v 60's tenhle později španělský trashmajstr uměl ještě točit filmy které hýřily nejrůznějšími nápady a různými inovativními prvky, žádné laciné a špinavé škváry, film je dodnes mnohými odborníky na jeho filmografii považován za jeden z nejlepších a nejhodnotnějších a určitě by si zasloužil plnohodnotný remake, třeba jak zmínil kolega právě od Davida Lynche. Zjevná inspirace Bunuelem, Bavou, Langem nebo Godardem. Skutečně pozoruhodný a velmi zajímavý film, který bych v životě na Franca netipoval, podobné to bylo např. u "Paroxismu". Legendární filmař Fritz Lang "Succubus" zařadil tento film mezi své osobní favority! Nej sekvence; Nóbl dekadentní večírek (párty), úvodní scéna a vražda lesbičky. Úchvatná zrzka Janine Reynaud v hlavní roli by byla ideální submisivní domina!(11.07.2013)