Náhrdelník melancholie (1968)

Náhrdelník melancholie (1968) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1968
Režie: Jan Němec
Délka:22 min
Hodnocení:8,0/10

Sledovat Náhrdelník melancholie online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Náhrdelník melancholie

Populární zpěvačka Marta Kubišová je významnou osobností nejen 60. let minulého století, ale i let po sametové revoluci 1989, jejíž umělecká činnost však byla v normalizačním období násilně přerušena. Na počátku kariéry, kdy její pěvecká sláva poprvé kulminovala, se provdala za režiséra Jana Němce, s nímž natočila televizní hudební film Náhrdelník melancholie. V něm uslyšíte a uvidíte v obrazovém ztvárnění tehdejší hity. Jsou to např. "Lampa" z dílny skladatele B. Ondráčka a textaře P. Vrby, "Na co tě mám" (A. Michajlov / E. Krečmar), "Myslíš jenom na peníze", "Bílý stůl" (B. Ondráček / E. Krečmar), "Ten zlej páv" (A. Michajlov / I. Fischer), "Denně čekám" a další.

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (18)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

Marthos ★★★★☆

Sedm písní Marty Kubišové, z nichž především OndráčkovaLampanáleží k démantům soudobé hudební tvorby, zachycuje tuto výjimečnou interpretku na samém vrcholu její kariéry, v době, kdy vystoupala k několikanásobnému vítězství v prestižní anketě Zlatý slavík. Že to nebyla sezónní popularita, o tom svědčí kromě jiného právě tento televizní recitál. Zastřený hlas Marty Kubišové totiž nepřestává fascinovat dodnes.

Zdroj: ČSFD.cz (2021-09-09)
nascendi ★★★☆☆

Cítim sa dosť trápne, že som si až po pol storočí pozrel recitál mojej druhej najobľúbenejšej speváčky. K tomu pocitu sa pridalo vedomie, že okrem Lampy som nepoznal žiadnu z interpretovaných pesničiek. Recitálom som trochu sklamaný. Napriek tomu, že ho režíroval Jan Němec si myslím, že pesničkám ich vizualizácia skôr ublížila, ako pomohla. V tom vidím zásadný rozdiel medzi mojim vnímaním tohto recitálu a o rok neskorším Proudy lásku odnesou. Nevadí. Som rád, že som si doplnil ďalší kamienok do mozaiky tvorby podlo zlikvidovanej speváčky.

Zdroj: ČSFD.cz (2021-08-31)
Autogram ★★★☆☆

Celkom neznáme pesničky Marty Kubišovej, všetky z nich som počul úplne prvýkrát. Radšej som ich počúval ako pozeral, lebo ten nesúlad medzi jasným a zvučným spevom a takmer neotvorenými ústami v obraze bol neznesiteľný. Okrem poslednej (Lampa), kde to bolo nahrané asi naživo, zase na úkor kvality zvuku.

Zdroj: ČSFD.cz (2018-08-20)
Radko ★★★★★

Kubišku mám rád, ale v tejto prepojenej sérii siedmich piesní jednoznačne dominuje spôsob zachytenia nálady piesne obrazom, kostýmy ako postáv. A tiež scény v ktorých sa dajú zachytiť vtipné momenty v pozadí na spôsob nápadníka v klube, kurizujúceho svojej spoločníčke spokojným spánkom pri kaviarenskom stolíku. V jazyku nie rozhodujúci spev (ani jedna nestala nejakým masovejším hitom), ale slová a scénaristická Němcova linka. Všetko na motív končiacich vzťahov s rôznymi variáciami nespokojnosti ženy. Veľké dielo zriedkavejšie používaného typu filmu - recitálu.

Zdroj: ČSFD.cz (2015-08-23)
D.Moore ★★★★☆

Potíž je, že až na závěrečnou Lampu (a dejme tomu ještě Na co tě mám) Martě Kubišové nevěříte, že zpívá, jak málo při playbacku otevírá ústa. Jinak jsou všechny klipy poměrně působivě natočeny. S takovým recitálem Hany Hegerové Co nikdy nepochopím... se ale Náhrdelník melancholie rozhodně srovnat nedá.

Zdroj: ČSFD.cz (2014-07-29)