Cadillac Records (2008)

"Tys vez nějakou bílou holku přes hranice?"Nevez. Byla to totiž čistokrevná Indiánka. Bylo jí čtrnáct a Chuck ji převážel, aby ji zaměstnal v jednom ze svých pochybných podniků jako prostitutku. Porušil tím tzv. Mannův zákon, který zakazoval "převážet ženy nebo dívky z jednoho státu do druhého za účelem prostituce, hýření nebo za jakýmkoli jiným nemorálním účelem". Vyfasoval za to nejdříve pět let, po odvolání pak tři roky natvrdo. Odseděl si z nich polovinu a po propuštění už to nikdy nebyl ten samý Chuck. Stejně jako svět už nebyl takový jak ho znal, když ho na vrcholu slávy šoupli za katr. Pokud se zajímáte o Chucka Berryho a počátky rock and rollu, musí být pro vás existence filmu o zašlých časech slávy hudební společnosti Chess Records něčím, co dráždí vaši pozornost. Zároveň tam chcete být s Leonardem Chessem a všemi těmi bluesovými a rockovými legendami, chcete být u toho, když nahrávali všechny ty skvělé věci, ale zároveň se bojíte, že to bude průser. Zvlášť když vás na seznamu herců straší někdo jako Beyoncé. Tak to raději odložíte ad acta a svůj volný čas trávíte tím, že posloucháte desky, které z téhle legendami opředené historie vzešly. Jenomže uplyne nějakých dvacet let a vy si jednoho dne řeknete: Dám tomu šanci. V mém případě k tomu došlo včera v noci. A jaké to bylo? První polovina filmu je úžasná! Strhující. Jedna velká blues rocková jízda. Říkáte si: Jak jsem mohl tak dlouho odolávat? Vždyť je to na pět! Jenomže pak přijde ta druhá polovina. Nastoupí rapper v roli Chucka Berryho a popová megahvězda jako bluesová legenda Etta James. Dokud rapper Chucka jenom hraje, dá se to snést, i když otec rock and rollu by ho za to pitvoření nejspíš zfackoval. Ale jakmile začne zpívat, tak to opravdu bolí. Alespoň chlápka jako já, co má ve sbírce přes třicet dobře naposlouchaných originálních CD s Berryho muzikou. A popová megahvězda? Dala by se snést, kdyby ji tam dávkovali přiměřeně. Jenomže oni samozřejmě udělali přesný opak, protože kdo jiný než ona by k tomu filmu přitáhl pozornost lidí, kteří o nějakém Chess Records nemají ani ponětí? Ale abych nevinil jen tyhle dva neherce - tomu filmu celkově prostě v polovině spadne řetěz. A je to hodně znát. A taky je to velká škoda, protože udržet si ten náboj a tempo první poloviny až do konce, nejspíš by to byl kult. Takhle je to "jenom" hodně slušný blues rockový biják z něhož budete asi nejvíc vzpomínat na Adriena Brodyho v roli producenta Leonarda Chesse a na Jeffreyho Wrighta coby bluesmana Muddyho Waterse. PS: Docela se mi líbil ten dodatek s informacemi, kdy se která z postav dostala do Rock and rollové síně slávy (Rock and Roll Hall of Fame). A že se tam dostaly všechny, na to vemte jed.

Mam rad hudobne filmy, mam rad biografie, mam rad historiu; a neokunam sa, ak su postavy vymlete a negativne, pokial sa snazia svetu daco dat - ved sme taki povacsinou, ubohi, tak co si budeme nahovarat! Ale totok bolo fakt hodne slabucke, paradne plytke; ale dopozerali sme. Nejde o to, ze ti kakaovi bratia su v prdeli na ceste od grupensexu s flasou v ruke k heroinu, ale zeby sa nebol nasiel ani jeden jediny slusnejsi prototyp do filmu? Ked si pocerny hlupak bez moralky nahrabe na sprostosti miliony, zrejme fakt nezvladne triezvy prechod z plantaze na podium a muselo to skoncit niekolkymi Cadillacmi plnych kuriev. A z tohto shitu sa potom rozmaznani bieli pubertiaci s gitarou na pleci a kopou sebalutosti nad svojim osudom snazia kopirovat ciernych plataznikov, az z toho vzisli Beatles a Elvis a dalsie shitne "hviezdy". Cim vacsi debil, tym viac na debiloch zarobi. Luto mi bolo akurat tej materinskej cernosky: z takej istej riti vysla, ibaze mala dobre srdce schopne milovat, a tak sa nechala podvadzat a vlacit ako sluzka domaca za kadilakovym kretenom z lesa. Nic nevymysleli, nic nikomu nedali, len si hodne zabejkali a vacsina z nich prdela do hliny ovela skor, nez povies 'svec'. Tak nech im svieti svetlo vecne. Davam 1* za nevesele pripomenutie historickeho kontextu, z akeho plytkeho hnoja vzisla dnesna psycho-"hudba" ala shithop. Ked si naguglite tie ich povodne xichty, jak naozaj vypadali, tak im tuna hodne prifandili: v realite totiz vypadali jak retardovani recidivisti.

Veľmi pôsobivo a hlavne nenútene spracovaný príbeh o prerazení Mississippského hudobného
štýlu Blues, ktorý posilnil Jazz v tom najhodnotnejšom štýle, aký sa mohol udiať. Celkovo
veľmi pôsobivo dramaturgicky zvládnuté. Skvele zvládnutý Muddy Waters a Chuck Berry.
Pre každého Jazz a Blues nie je krvná skupina, ale komu je, určite neoľutuje pozrieť si
tento kvalitný príbeh. Škoda, že sa neopomenuli aj BB King, Stevie" Ray Vaughan, atd.
Bolo by to ešte pôsobivejšie.

Hmm, aktuálně 78%. Mám rád stará americká auta, mám rád hudební filmy, asi bych měl sdílet podobné nadšení. Ale popravdě řečeno, nějak nesdílílím, jsem z toho filmu trochu v rozpacích. Ano, je to kus americké hudební historie, ale zase na druhou stranu zrovna tahle hudba (rhythm and blues a jejich představutelé Chuck Berry, Muddy Waters, Etta James Willie Jackson, Howlin' Wolf) mě nějak moc nebere. A musím dát do jisté míry zapravdu několika uživatelům, kteří to popsali v komentářích s nejslabším hodnocením, v každém z těch komentářů je kousek pravdy - filmovohudební těsnopis, zfilmované heslo z Wikipedie a podobně. Vzhledem k minimálním znalostem ze zmíněné hudební škatulky mi prostě ti černoši přišli tak nějak všici stejní, trochu jsem se v nich ztrácel, to, co tam zahráli či zazpívali, si nepamatuju už teď, dějově to taky bylo hup sem, hup tam, a do chvíle, než se objevila Beyoncé v roli Etty James, což bylo až někde kolem poloviny filmu, mi to opravdu přišlo až skoro nudné, až ona tomu dala trochu nějaký náboj. I když na ty Cadillacy z padesátých let bych se zase někdy rád podíval, tohle mi asi jednou stačilo. Za průměrné tři *.

Životopisný hudební film, jehož fígl je, že nevypráví o konkrétním hudebníkovi, ale zaměřuje se na celé vydavatelství Chess Records. A to se mu daří velice dobře. Samotní hudebníci tu pak jsou představeni mnohdy zkratkovitě, ale i to málo stačí, abyste si dokázali udělat představu o tom, jak to v té době vzniku rock n rollu v Americe asi vypadalo. A to je podle mě naprosto dostačující k tomu, abych dostal to, co mi film o vydavatelství může nabídnout. Skvělý zážitek podtrhnutý skvělými herci. Nejsympatičtější ze všech mi přišli Chuck Berry a Muddy Waters. Plus při psaní tohoto komentáře mi musela v pozadí hrát jejich muzika...