Nahá pravda (1937)

Celkom milá romantická komédia, so sympatickou ústrednou dvojicou, s výborným vzájomným iskrením. Cary Grant hraje svoj obvyklý (slušný) štandard, Irene Dunne sa mi svojim herectvom páčila dokonca ešte viac. Film je plný výborného humoru, konverzačného aj situačného (množstvo nezabudnuteľných scén), dýcha z neho hravosť a spontánnosť. Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.

Některé screwballky do toho pálí naplno od prvních vteřin, jiné s postupem času gradují a divácký prožitek tak šroubují postupně. To je případ The Awful Truth. První desítky minut se tváří jako taková běžná romantická vztahovka s občasnými vypointovanými vtipnými dialogy. Když se ale u soudního přelíčení začne rozhodovat o tom, u koho zůstane ten rozkošný malý nezbeda bydlet , je načase zpozornět. The Awful Truth totiž začně s postupujícím časem vytahovat tak zábavné a šílené karty, že až se vzpamatujete, uvědomíte si, že sledujete dokonale ujetou podívanou na úrovniBringing Up Baby. Je zajímavé, jak dokázal být tehdejší hollywoodský mainstream syrově nekompromisní, dynamicky ujetý a i sexuálně explicitní. Navíc schopnost, jakým to vše dokázal zakomponovat do jednoho funkčního celku, je při pohledu na dnešní produkci o to víc obdivuhodná. 9/10

To, co se ze začátku tvářilo jako jedna z mnoha holywoodských komedií, se zvrtlo v nádhernou eskapádu gagů a vtipných dialogů. Začalo to nabírat obrátky scénkou, kdy Cary hraje na klavír a doprovází ho štěkající pes. Vynikající je také scéna s buřinkami, Irene hrající sestru svého manžela a pak jízda domů autem včetně setkání s policisty. Třešničkou na dortu je pak posledních pět minut , kdy se mezi oběma hlavními hrdiny samovolně otevírají dveře. Dokonale vtipný a pravdivý dialog působí přirozeně i dnes po neskutečných 80 letech !!!Kam se poděl Oscar pro Caryho ?

Geniálna komédia, odborníka na tento skvostný žáner ( myslím v tých, brilantných rokoch, za čias - classic hollywood ), Lea McCareyho, ktorý sa vycvičil u bratov Marxovcov, či dal dokopy - slávnu dvojicu Oliver a Hardy, tu nie je, ani jeden z týchto výnimočných UMELCOV, ale je tu CARY GRANT, ktorý stačí, že JE, že sa vie perfektne ksichtiť, robiť grimasy, to isté platí aj o nádhernej IRENE DUNNE. Obidvaja si zahrali manželský pár, ktorým sa rúca - manželstvo, Lucy požiada o rozvod, tento prejde, teraz ešte ostáva, komu zostáva verný psík, p. Smith, či právoplatnosť rozhodnutia o rozvode, nadobudne po 60. dňoch, dovtedy si obaja, zatiaľ hľadajú partnerov, zisťujú, že nemá význam, sa medzi sebou handrkovať, ale robia si poriadne naschváľ, akoto tak býva, nájdu si k sebe opäť spoločnú cestu, ale pokiaľ sa tak stane, je to fascinujúce sledovať, najmä pre dokonalú, mimoriadnu, energickú, dynamickú, nadčasovú réžiu, Lea McCareyho s mnohočetnými úsmevmi na tvári i z čísiel, ktoré vyvádza ich pes, či aj mačka, ktorá zasiahne na pár okamihov do deja, až ku konci. Samozrejme, nie je to len o týchto domácich maznáčikoch, ale najmä o dvoch ľuďoch, ktorí predvádzajú - úžasný herecký koncert so vstupom zaujímavých postáv, ktoré zamiešajú kartami. Jednoducho, krása !

Cary Grant bol ako vždy skvelý ale tentoraz hrá až druhé husle a hlavným motorom je tu prekvapivo Irene Dunne. Film z výkladnej skrine svojho žánru z čias keď bol na absolútnom vrchole. Svižné, nahláškované, sympatické s výbornou chémiou medzi hlavnými postavami. Vynikajúca romantická komédia zo zlatého veku Hollywoodu.