Musa (2017)

"Poezie, dokáže neuvěřitelné věci." Španělský snímek múza, bere na vědomí, že síla slova (i psaná) má opravdu moc a dokáže i kdekomu posrat den. Jedním takovým je profesor literatury, který to s poezií nebude mít tak jednoduché. Celkem kvalitní, velice mysteriózní kousek, který sází především na atmosféru a prolínání reálného a fantasy světa. Jako sci-fi bych to určitě neoznačil. Líbila se mi především ta myšlenka a celkově nápad. Je to dobře natočený, nechybí krev, nahota a dobrým bonusem byl Christopher Lloyd. Jediné co se dá vytknout, že to mohlo být o kousek kratší. Jinak spokojenost.

„Do ucha mu múza šeptá, hrůzou smrtelnou ho deptá.“ Profesor nebohý, po poháru lásky zakázané toužící, na vějičku studentky krásné a žádostivé se chytil a teď z toho „I promise, forever!“ nevyjde a nevyjde. Kol něj se múzy ovíjí všelijaké, nejvíce všakmrškamrňavá, tajnosnubná, zlopověstně šeptavá, a srdce jeho i mé na poplach bije. Úprkem i přerývavě, jak chtíč divoký ho pohání i strach smrtelný ho svírá. Vždyť city ony tak blízko sebe na háku ostrém v komoře života visí. MÚZICKÉ OKÉNKO:[][]Verše nejsnáze ožívají, psány jsou-li:¶¿Brkem havraním, v inkoustu černém máčeným.¶¿Krví horkou, na papír i do vany čůrkem stékající.¶¿Drápem ženiným, do srdce mužského zarytým a básníkem odtud bolestně vytrženým.¶¿Krůpějemi rosy chladné, za úsvitu po tváři mrtvolně bledé k ústům stékající.[][]Jak asi múzaSkrytá, v magickém bílém kruhu polapená, k zemi znehybněna klesá? A do jaké pozice kočičí se tam skrčí? Bolestně, na všechny čtyři. Hvězdu pátou sebekanibalka pozřela, prsty své k tomu přikusujíce. Ta, jež scenáristou tak hanebně zanedbána byla. Škoda.

Mysteriózní horor sází více na atmosféru a tajemno než na krev, byť ani ta zde zcela nechybí. Múzy byly dcerami Dia a přinášely umělcům inspiraci a radost. Bylo jich celkem devět. Zde se setkáváme se sedmi, které ovšem k oněm mytologickým mají hodně daleko. Jsou to spíše démonické fúrie , které prahnou po krvi a libují si v mučení a smrti. Líbil se mi nápad s verši a větami klasiků. Stačí oběti pošeptat do ouška něco vybraného od J. Miltona, Danteho nebo W. Blakeho a jí se při nejmenším spustí krev z nosu. Z těch horších variant je vlastní pozření se zaživa (tedy ono za mrtva by to stejně nešlo). A aby bylo jisté, že vše klapne, je daný citát či verš vyryt nebo vytetován do kůže oběti... Profesor Salomon se musí hodně snažit, aby nebyl další obětí zvrhlých bytostí. Krásný vizuál, mrazivá hudba. Tak trochu do artu, tudíž mainstreamový divák nejspíš nadšen nebude. Já ano.

Ja mám na Jaumeho Balagueroa slabosť. Jeho tvorbu vyhľadávam a hlavne čakám, že ma niečím zaujímavým prekvapí a zaujme. A podarilo sa to aj tentokrát. Tento film ma neskutočne pohltil. Aj keď mytológiu, ktorú poznám o múzach tak film značne od nej vybočuje, ale je to pochopiteľne, keďže sa nejedná o romantiku, ale horor. Je to temne, ma to slušnú atmosféru a technická stránka filmu je bravúrna. Len škoda, že sa film viac neodviazal po gore stránke, tam si to pýtalo oveľa väčšie grády a i tie múzy mohli byt viac na očiach. Prišiel i nejaký zvrat, ktorý som začal tušiť už predtým. Ale aj tak som nadmieru spokojný, keď som videl tie vlažne hodnotenia. Silné 4*.

No povedzme si rovno, že ten film má strašne veľa múch ako napríklad to že po hororovej stránke absolútne nič, dosť hluchých miest a je zbytočne dlhý. Na druhú stranu ak upustíte od toho že to mal byť horor a nevadí vám skôr krimi dráma tak sa budete baviť. Postavy sú sympatické, príbeh je zaujímavý a dokonca ma prekvapil aj dobrý soundtrack. Koniec nebol dobrý ale ani zlý . Za mňa 3* ak máte čas kuknite.