Mrs. Doubtfire - Táta v sukni (1993)

Jediná uvěřitelná věc na tomhle filmu je ten konec, kde soud protagonistu (oprávněně) zbaví péče o děti. Jinak je to plné nesmyslů: že by ho vlastní rodina okamžitě nepoznala v té masce a že by mu to mohlo procházet tak dlouho, že by se muž jako Pierce Brosnan ucházel o rozvedenou ženu s třemi dětmi, že by někdo chtěl vysílat televizní pořad s flegmatickou starou babou. Celý film a zejména závěrečná scéna v restauraci je traumatizující.

Príbeh:Daniel Hillard je nezamestnaný herec a milujúci otec, ktorý po rozvode stráca právo vídať svoje deti tak často, ako by chcel. Keď sa dozvie, že jeho exmanželka Miranda hľadá gazdinú, dostane šialený nápad. S pomocou svojho brata, maskéra, sa zmení na postaršiu britskú dámu, pani Doubtfireovú.Herecké obsadenie:Celý film je one-man show Robina Williamsa. Jeho schopnosť meniť hlasy a improvizovať je neskutočná a práve on dodáva postave pani Doubtfireovej energiu.Prevedenie:Réžia Chrisa Columbusa (Sám doma) stavila na rodinnú atmosféru zmiešanú s groteskou. Masky, ktoré v tom čase získali Oscara, sú naozaj prepracované, ale celý koncept stojí na hrane uveriteľnosti. Film sa snaží balansovať medzi čistým humorom (scény v kuchyni, močenie postojačky v sukni) a vážnou témou rozvodu a rozpadu rodiny.Pocity:Za mňa to bolo miestami dosť nevkusné. Aj keď chápem, že v tých šialených deväťdesiatkach sa hranice humoru posúvali inak, toto už bolo v mnohých momentoch trocha veľa. Celý ten nápad s prezliekaním za starú babu, aby som mohol špehovať exmanželku, je dnes skôr na návštevu u terapeuta než na komédiu. Musím ale uznať, že to malo pekný koniec – nekonalo sa žiadne zázračné udobrenie rodičov, ale skôr reálny pohľad na to, že rodina môže fungovať aj inak.Pridaná hodnota:Film, ktorý ukazuje, že otec urobí pre svoje deti čokoľvek – aj keby si mal každý deň lepiť na tvár päť kíl latexu a nosiť podprsenku veľkosti XL. 👵👗🥧63%

V každej domácej pani je kus drsného chlapa. Božský Robin Williams tu má dvojrolu, no necháva vyniknúť pani Doubtfire, ktorá je skutočne hlavnou hrdinkou, aj keď vlastne nejestvuje. Láskavý humor, ktorý netlačí na pílu, radostný queer spirit, estetika deväťdesiatok. Ideálne na nostalgické prázdninové pozeranie.

Všechno jsou to vykopávky...Který idiot pouští tohle střevo čtvrt století do éteru?V momentě, kdy se hlavní hrdina pozastavuje nad vyčpělostí dětského pořadu, kde si moderátor hraje s figurkami dinosaurů, přišlo mi, že to trochu souzní s mými pocity z tohoto filmu. Zatuchlé.  Přišlo mi to  jako neobjevná variace (a v některých prvcích rovnou vykrádačka) skvělé Tootsie. Robin Wiliams mě hodně oslovil ve vážných filmech Express foto a Dobrý Will Hunting a mám s ním ve Chci vidět! některé další filmy, ale tady by mi na něj vyloženě sedělo spojení: rádoby roztomilý. Nutno na oplátku dodat, že další herecké výkony na tom nejsou se svou duchaplností o moc lépe stejně jako neinvenční režie a jedovatě sentimentální kýčovitý scénař. Ok, u skeče se sociální pracovníci a hlavně dvojtou společností během jednoho večera v jedné restauraci jsem se pobavil (a v těchto momentech už mi  vyjímečně sedl i Wiliams  se svým ,,humorem´´.) Ale  na komedii, která porušuje pravidlo Francise Vebera, že komedie nemá být déle než 90 minut, a čítá rovné dvě hodiny, se mi zdají dvě vtipné situace dost málo.

Tragický pokus o komedii, kde Robin Williams hraje otce, který je od začátku nesympatický a iracionální. Jeho postava se snaží získat morální převahu nad dabováním postavy, která kouří, zatímco doma nechává zvířata běhat a znečišťovat prostředí svých dětí – totální morální pokrytectví. Zápletka, ve které se převlékne za ženu, aby mohl zůstat blízko svým dětem, postrádá jakoukoli hloubku a působí absurdně až trapně.
Film se snaží hrát na city, ale selhává na celé čáře. Vtipy jsou neuvěřitelně slabé a předvídatelné, takže sledování každé scény je bolestivý zážitek. Williamsova snaha být “bláznivou hvězdou” je otravná a nudná, a když selže hlavní hvězda, nezachrání to ani zbytek obsazení. Sally Field a Pierce Brosnan jsou degradováni na ploché postavy bez energie nebo významu.
Celý film se vleče v předvídatelné agónii, kde není žádný skutečný humor, jen trapné a natahované momenty, které vás donutí litovat, že jste tomu věnovali čas. Když konečně film končí, je to jako úleva od trapnosti, která vás provází celé dvě hodiny. Tento film je vhodný maximálně pro diváky mladší 12 let, jinak je to naprostá ztráta času a filmového potenciálu.