Mosazná konvice (2012)

Námět není zas až tak originální, srovnej s povídkou Opičí tlapka, kterou napsal William Wymark Jacobs, nebo s povídkou Začarované sako od Dina Buzzatiho, původně jde snad o orientální motiv; klasifikační systém pro bajky a pohádky ATU (index Aarne-Thompson-Uther) bohužel nemám po ruce, ale mohlo by se jednat o některou z položek mezi 560–649. Zpracované a natočené je to slušně a téma samo o sobě je nosné. Ještě poznamenávám, že podle tradice se takových předmětů nelze trvale zbavit, a že jakkoli dobře ukrytý čarovný předmět tohoto druhu se po čase znovu ocitne v rukou nějakého nového majitele.

Na tom chtít víc, není vůbec nic špatného. Zazní z úst Alice. Jenže nic není zadarmo. Můžete to brát jen jako odlehčenou komedii s fantasy prvkem v podobě kouzelné konvice, nebo také jako studii lidské hamižnosti. Tvůrci byli vcelku vynalézaví, když ukazovali kam jsou někteří lidé schopní zajít kvůli pár dolarům. A že je takových jako Alice spousta. Štěstí podle nich přichází s finanční nezávislostí. Přitom vše je jen o tom, jak si vnitřně nastavíte svoje potřeby. Hamižnost je touha mít víc, bez ohledu na to, kolik vám stačí pro spokojený život. Pro mnohé začarovaný kruh. Tvůrci Mosazné konvice něco takového sice naznačují, ale nemají přímou ambici moralizovat. Někteří diváci v tom materiál pro poučení najdou...je ho tam nemálo, ale asi je lepší jen se bavit. Byť tedy o vyslovenou taškařici nejde. Hodně ale pomáhá sympatický manželský pár a zmiňovaná odlehčenost. Kdyby to bylo aspoň o deset minut kratší, tak asi slabší 4* dám. A kdyby šlo o ostřejší satiru, dal bych nejspíš 4* plnotučné. PS: Juno Temple už tady ukazuje, že není jen pěkná blondýnečka. Ostatně co v ní je, ukázala veFargu.

Takže za holocaust může jedna kleptomanská babička? Ne, že by to dávalo smysl, ale má to aspoň nápad, což se o zbytku filmu říct nedá. Příběhy o tajemných předmětech mám ráda, ale tady tento se vbrzku zvrhl v upachtěnou moralitu s několika zbytečnými záběry surového násilí. - - - Alexis Blendel je tam jen na ozdobu. Naprosto marná role.

Snímek Mosazná konvice se pro mne stal jedním z dalších, který měl ambice stát se velmi známým filmem díky zajímavému potencionálu, který se tu nabízel. Bohužel se tak nestalo a tak se u táborových ohňů bude mluvit o jiných, které prostě někdo dokázal lépe zpracovat. Ano, rádoby komedie o mladém manželském páru, který ukradne z obchodu mosaznou konvici, mohla být lepší filmem, ale naštěstí alespoň trochu dokázala pobavit. Škoda, že zde nehrál někdo ze známějších herců či hereček, možná kvůli rozpočtu, zkrátka vše zde bylo jakési průměrné, včetně zábavy a žádného velkého překvapení. Začátek mne vůbec nebavil, ale bylo nutné se seznámit s mladými manželi z malého amerického městečka, kteří museli šetřit každý dolar, zatímco si většina jejích přátel užívala života v hojnosti. Lepší zábava začala, až John a Alice jednoho dne ukradli ze starožitnictví záhadnou mosaznou konvičku. Netrvalo dlouho a zjistili, že to není obyčejný kousek do kuchyně, ale že jim může velmi pomoci žít lepší život. Ta mosazná konvice nebyla totiž ani trochu podobná té Aladinově s hodným džinem, který se mohl přetrhnout aby splnil svému majiteli nějaké přání. Sice se jednalo také o kouzelnou konvičku, ale ta nebyla na naše hrdiny až tak hodná a zadarmo jim rozhodně nic nedala. Poskytla jim totiž peníze pouze v tom případě, když sobě nebo někomu jinému v její blízkosti ublížili. Peněz přibývalo a přibývalo, bylo jich stále více a více, ale oba byli brzy postaveni před rozhodnutí, kam jsou až ochotni zajít, aby dolarů měli ještě více. Říká se, že s jídlem rostě chuť, v tomto případě bych spíše řekl, že s penězmi roste bolest - vaše vlastní i ostatních ve vašem okolí. Peníze sami o sobě nikdy nikomu nepřinesly nic dobrého, vždy pro ně musel někdo i když třeba nepřímo něco vytrpět. A to je možná hlubším smyslem tohoto jinak průměrného až nevkusného filmu. Když jsem si toto uvědomil, rozhodl jsem se ještě jednu hvězdu přidat a tak sečteno a podtrženo si u mne Mosazná konvice vyvařila tři dolarové hvězdy ***.

Začalo to nevinně a velice vtipně, jako romantická komedie, která se změnila ve fantasy drama, musím uznat, že filmy s "poselstvím" nebo prostě se zpravou pro diváka se mi líbí, hlavně když je to takhle super udělané, jen mi neseděla Juno Temple vůbec, nic na tom, že jsem se opravdu bavil. Určitě velice povedený filmek a doporučuji se podívat a rozhnout se jestli je lepší být bohatý za každou cenu a nebo ne, jde štěstí koupit za peníze? Tady nám to filmaři ukázali a odpověděli za nás, ale rozhodnutí je jako vždy jen na nás.