Monos (2019)

Nesympatická juhoamerická tínedžerská junta, unesená americká doktorka (Julianne Nicholson) a nejasný autorský zámer. Tak by sa dal v skratke opísať filmMonosrežiséraAlejandra Landesaz roku 2019. Príbeh, odohrávajúci sa najprv v nešpecifikovanom horskom, neskôr pralesnom prostredí, si všíma paramilitantnú jednotku s neurčitým cieľom, medzi ktorej členmi sa postupne stupňuje napätie a silnie ponorková choroba. Tieto skutočnosti sú v podstate tým jediným, čo dokáže divák v diele, ktoré neponúka prakticky žiadne odpovede, odpozorovať. V konečnom dôsledku mu ale odpovede ani veľmi nechýbajú, pretože Landesova snímka, začínajúcain medias res, nedokáže svojím príbehovým poňatím podnietiť ich hľadanie či zamýšľanie sa nad dejovými skutočnosťami. Obsahová vyprázdnenosť sa výrazným spôsobom podpisuje na nízkej kvalite snímky, ktorú čiastočne zachraňuje relatívne podmanivá vizuálna stránka, schopná vyniknúť vďaka zvládnutej práci s kamerou.Monosje ale viac-menej iba stratou času, pričom nedokáže adekvátnym spôsobom uchopiť najdôležitejší prvok (takmer) každého filmu, a síce príbeh, na čo kvalitatívne dopláca.

Obsah mne docela navnadil i některé docela zajímavé snímky v galerii potvrzující, že by mohlo jít o pořádnou survival akcičku ve stylu jaký mám rád. Tedy lidově řečeno až na krev. Protože skutečné survival záležitosti vždy až na krev jsou. Hned od počátku jsem byl lehce zmaten jak a kam si mám film zasadit do nějakého širšího kontextu. To víte, když máte rádi historii tohoto a minulého století a sledujete jakýsi válečný konflikt, máte potřebu nejprve si to celé někam zařadit. Po chvilce jsem z mnohého pochopil, že je to fikce a že o to tady vůbec nejde. A pak už jsem si naplno užíval přežívání oné partičky a to jak filmových hrdinů, tak herecké. Upřímně, to co jim naložili filmaři musela být asi pořádná nakládačka. Nejprve jakýsi hornatý mokrý a studený kout jakýchsi hor Jižní Ameriky a pak hned prádelna ve stylu opravdické tropické džungle, jejíž romantické představy většiny z nás ihned berou za své při pohledu na ten jeden velký dusný, vlhký tlející kompost. Ačkoliv jsem se oprostil od důvodů kde,kdo a proč a užíval si jak psychologii postav, tak samotné vynikající hraní mladých herců, přesto mi tam nějaká zásadnější nosná linka příběhu chyběla. A myslím si, že je to veliká škoda pro tento jinak velmi kvalitně natočený film. Dávám tedy za 3 opečené fláky hovězího na klacku. * * *

První, nejen barvami podstatně chladnější část, o postavách něco málo prozradí, aby to ta druhá mohla dokončit... jenže to se neděje. Příběh jde více na dřeň, horko a vlhko je všudypřítomné, postavy se začínají více profilovat, v některých případech šílet. Neherci tyto polohy zvládají na výbornou, ale styl vyprávění celé to kolektivní snažení neustále sráží. Něco zajímavého se děje, vypadá to, že se děj konečně bude chvíli věnovat té konkrétní věci, jenže kamera ji brzy opouští a toto opakuje zase jinde, vše tak nějak vyšumí do ztracena. Do nechtěné popravy krávy mi tento "volný styl" k filmu sedl, jenže dál to chtělo něco jiného, snad k postavám osobnějšího. Vizuálně je to však bezchybné, hory mají neuvěřitelnou atmosféru, kamera střídá jednu parádní kompozici za druhou, umí využít zde stojící zajímavé objekty, stejně jako barvy a světlo vůbec. Nejpůsobivější moment snad odjezd posla... ale těch by bylo. Džungle je samozřejmě velmi poutavou lokací sama o sobě, navíc to co platilo pro hory tady platí dvojnásob a pro vizuálně fantastickou poslední část obzvlášť! Hold ty vlivy jsou jasně patrné. Monos má navíc velmi hutný a temný soundtrack, což zase atmosféře pomáhá. Jinde bych byl možná nadšen, tady však cítím nevyužitý potenciál. Každopádně jsem Monos neviděl naposled. 65%

Musím priznať, že sa na film krásne pozeralo, viaceré obrazové výjavy boli úchvatné, lenže to, čo sa dialo na obrazovke, mi rozum nedokázal pojať a bytostne ma to nebavilo. A nezachránil to ani výborný, atmosférický soundtrack. Znovu sa mi potvrdilo, že akokoľvek skvelý audiovizuál na dobrý film nepostačuje. Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.

Dechberoucí sága o přežití? Ale Cinemaxi, co to žvatláš?1) První, co mě napadlo, byla určitá analogie k Pánu much. I zde jsou děti

ponechány samy sobě, určují si víceméně vlastní pravidla a postupně divočí._____

2) Dětští neherci působí autenticky, o což očividně i šlo. Specifickou atmosféru filmu nelze upřít._____

3) Mezi spoustou pěkných kluků kraluje jediný herec, 25letý Američan Moises Arias (nový šéf skupiny Pařát). I na další naturščiky je hezký pohled. Je tu Paul Cubides (indiánský Pes), Sneider Castro (přemýšlivý Bum Bum) či Deiby Rueda (dítě Šmoula)._____

4) Do kolumbijského národního parku Chingaza bych se rád podíval._____

5) Výstižný koment: Filmmaniak****.