Marie (2005)

Tohle bylo snad nejdelších 83 minut. Pouze díky mým oblíbeným hercům jsem tohle martýrium vytrpěl dokonce doufajíc v nějaký zajímavý závěr a rozuzlení. Juliette Binoche a Forest Whitaker jsou pro mne zárukou kvality. Tady to bohužel takhle nebylo a vůbec nechápu důvod proč se k tomuto propůjčili. Tenhle příběh je velmi špatně napsán, natočen a sestříhan, nuda doslova tryská tedy teče z filmových políček a nezáživnost podtrhuji i jindy efektní filmařské postupy, jako je například ruční kamera. Kde nic není, ani smrt nebere. Pokud bych sledoval 83 minut šumění větru na poušti, bavil bych se více.

Film o spiritualitě, vyznačující se tísnivou až depresivní, ale přitom jaksi nudnou atmosférou. A mluvím-li o spritualitě, mám na mysli tu křesťanskou, neb američané asi ani jinou neznají. Celé je to v podstatě o tápání v křesťanské víře, její důležitosti v životě, právu na názor a jeho relevanci atd. A očividně tápali i tvůrci. Osobně jsem se necítil nijak obohacen a film mi přišel v důsledku dosti povrchní. Zajímavá kamera.

Možná lepší, než ta Godardova.

Toto bolo skor utrpenie nez film, fakt tak nezazivny nudny dej sa len tak lahko nevidi

Trojice hrdinů Ferrarovy úvahy o víře je stejně očividně symbolická jako tezovitě typologická, takže vniveč vychází i herecký výkon Foresta Whitakera v roli novináře, hledajícího ve chvíli osudového selhání cestu ke spirituálnímu vykoupení. (Iva Hejlíčková, Ci 06/2008)