Mapa k tobě (2025)

Já furt říkam, že rakoviny a spol nejsou můj žánr... a stejně nikdy neodolam, a vždycky tak nějak doufam, že to ta romantická linka utáhne. A pak jsem akorát tak naštvaná na sebe, páč je to to samý srdceryvný, zas a znova. Třeba tady konkrétně je tu místo scény "dobíhání na letišti" scéna "vyghostování na letišti". Nepřineslo mi to nic novýho, bohužel ani dobrej pocit z výkonu herců. To je k tomu za mě asi všechno.

Filmy Lasseho Hallströma mám rád, takže ani tento som si nenechal ujsť. Navyše, aj podľa popisu sa mi to hneď celkom pozdávalo, keďže som tiež veľkým fanúškom cestovania (aj keď ja som skôr na pamiatky, kultúru a históriu). Úprimne, Heather a jej kamošky sa správali ako také puberťáčky, a ani Jack sa až tak nevymykal z ich priemeru (aj keď ten mal na tú nespútanosť svoj dôvod). Každopádne, film ma bavil, vizuál bol pekný a rád som si zaspomínal na tie krásne európske mestá. Po dejovej stránke fajn, (pozor spoiler!) aj keď to ako sa Jack zachoval, to bolo dosť úbohé (bez ohľadu na jeho ťažkú situáciu). Silné 3*

Poslední léto po škole, poslední prázdniny před dokonale nalajnovaným životem. Ten představuje stěhování z Texasu do New Yorku a práce v bankovním sektoru. Poměrně zodpovědná a pečlivá Heather (a její dvě kamarádky) si užívá starého kontinentu, když při cestování vlakem do Barcelony potká jistého Jacka, který hodlá navštívit všechna místa, o kterých si jeho praděda psal deník. Nejprve je to takové platonické oťukávání, kdy spolu tihle dva sdílejí svobodu a kulturu kouzelných míst, abychom se z Hallströmovy slábnoucí energie překlopili do klasického barevného cvrlikání á la Nicholas Sparks. Autor předlohy je sice jiný, ale vše ostatní (sympatičtí hrdinové, yystylovaní do posledního detailu, umělé zápletky, nějaké to tajemství, atraktivní prostředí, druhé šance) sedí. Brzy osmdesátník Lasse Hallström nám už sice nějaký ten pátek nepředkládá ony citlivé, lidské a nostalgické příběhy o rodině, lásce či dospívání, přesto z téhle látky vymačkal (skoro), co se dá. Zkrátka předvídatelnou a krotkou romantiku, kterou nahoru táhne příjemná délka, solidní atmosféra a vlastně i docela dost roztomilá Madelyn Cline. Celé to jistí Hallström, který přesně ví, jak na to, aby výsledek vypadal a působil svěže a lahodně.

Ten konec byl vlastně strašně underwhelming. Za mě byla chemie v pohodě, sympatický, ne zas tak okoukaný herci (Outer Banks šli úplně mimo mě), hezký kulisy, rozhodně to byl menší cringe než My Oxford Year (nejde neporovnávat), většinu času se na to koukalo hezky, ale výsledek je prostě trochu mdlej. Mohly by streamovací služby natočit nějakej novej romantickej dobrej film s čistě HEA? Ne nic hořkosladkýho? Kde se nebude hrát na nějakou tragickou okolnost, lidi tam budou umět hrát a tak? Chci tak moc? Asi jo.

Od prostinkého romantického dramatu to zachraňuje pouze režisér a snad i mladí herci.