Mangue Negro (2008)

Tak tohle mě na míle minulo. Ani moje náklonnost k béčkům a zombiárnám mi nepomohla vstřebat tuhle poloamatérskou a sadisticky zdlouhavou taškařici. Tvůrce měl zjevně ne úplně nízký rozpočet (triky) a ani filmařské řemeslo mu nebylo úplně cizí (snaha o nápaditost záběrů kamery), ale co je to platné, když ochotnické herecké výkony všech zůčastněných i kostrbatý a pitomoučký scénář posílají celou tuhle (marnou) snahu k šípku. Ani scenérie z brazilských mangrovů mě neohromily, takže kromě jedné hezké mulatky nevidím jediný další důvod, proč nelitovat nenávratně ztraceného času před obrazovkou. Nejděsivější z celého filmu byly nekonečné scény se skřehotající babkou Beneditou, neskutečně otravnou figurou. A ještě k tomu ji hrál nejspíš chlap.

Zrůdně nudná zombárna s ohavně nesympatickými postavami. Prostředí je vynikající, nápad taky dobrý, ale tím to hasne. Vzhledem k tomu, že mi nikdy nepřirostly k srdci ani trapné zombie snímky pana Fulciho, nemůžu se patřičně poňuchňat ani s tímhle močálovým snímkem. A ty neustálé zatmívačky jsou na facku téměř stejně, jako rozklepaná ruční kamera v jiných jakožeamatérských počinech. Dvě mangrovové, smrduté ústřičky tomu vlepit ale můžu.

Síce chválim splatterové poňatie, inak ma ale Mangue Negro moc nebral. Scenár a dialógy nestoja za nič, herci sú hrozní a celé to má príšerne amatérsky look. Človek má pocit, akoby sa díval na zábery z dedinskej veselice, nakrútené nejakým pripitým svákom. Keď už nič iné, tak Rodriga Aragãa, ktorý má tento zombie horor od A po Z na svedomí možno pochváliť aspoň za dynamické brazílske rytmy, ktoré tu odzneli a slušnú maskérsku prácu, ostáva však pre mňa menšou záhadou, prečo na stvárnenie postáv starých ľudí použil divne zamaskovaných mladých hercov... Najmä v prípade babizní dony Benedity a dony Alby pôsobí tento svojrázny pokus o recesiu nanajvýš bizarne.

Spousta slizu, krve, mozků, jazyků, urvanejch čelistí, zombíci dělaj "Bléééééééé!", oběti "Uááááááá!" a "Vřísk!" a taky je tu baba/dědek s fajfkou jejíž/jehož namaskování spočívá v opatlání ksichtu čokoládou. Děj pochopitelně nehraje roli a je to jen o tom, že mrtvoly v různém stupni rozkladu nahánějí po bažinách skupinku zoufalců. Byl by to pěkný výlet do 70. a 80. let, kdyby nebylo přepálené stopáže a opravdu hodně moc mizerných herců. Ale i tak jsem se u toho docela nasmál. 40%

V minulosti, keď sa na oživlé mŕtvoly pomerne skromnom trhu objavil nejaký zombie horor, väčšinou stál za to. V súčastnosti, keď sa s nimi roztrhlo vrece, väčšina stojí za prd. Tento skvost si toto označenie po právu zaslúži. Je škoda tak šťavnatého gore, v takejto zlátanine, plnej kamerových fines, kde pri atakoch ani poriadne neviete, čo sa deje a z koho práve strieka krv. A nudy je tu viac, ako bahna v tých mangrovách.