Máj (1936)

Májod dvojice Emil František a Čeněk Zahradníček je surrealisticko-futuristickou filmovou koláží s expresí války světla s temnotou a s emočně poetickým výkřikem touhy mezi chtíčem a pochybností. Často se tomu říká láska, avšak nejpůsobivější jsou detaily, skrývání studu a vzájemné propletení. A ze všeho vytryskuje výraz s vášní a niternou rozervaností. Ten prožitek je k nezastavení. Podivuhodná stopa, jež by mohla znamenat surrealistický příslib.

Burianův scénický film je svého druhu unikátem, poruhodný pouhým, v té době rozhodně průlomovým moderním propojením jevištní a filmové techniky. Inscenace Máchova Máje byla následně Burianem uvedena nejen jako klasická repertoárová hra, ale také jako voicebandový experiment, který se zařadil mezi nejúspěšnější události divadelní sezóny. Současného diváka zcela jistě zaujme zvláštní typ umělecké fotografie, maximálně využívající možnosti černobílého materiálu, vytvořený Burianovým spolupracovníkem Čeňkem Zahradníčkem. Doplňující informace lze získat zdehttp://host.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=8186

V době svého vzniku snímek možná mohl působit nezvykle a novátorsky, ovšem v dnešním světě kompjůtrů, reklam a písňových klipů je tak nějak o ničem. Na druhou stranu jsem viděl pouze němou verzi, dost možná, že ve skutečnosti byl film zvukový, takže by hodnocení mohlo být jiné.

Umělecký svět divadelníka EFB by byl ideálnější, kdyby zůstal cele v intencích Thálie. Na druhou stranu až Divadelní věda zjistí, že se obě etapy této etudy dochovaly, mohou se na nových scénách dít ještě neskutečné věci.