Lèvres de sang (1975)

Essential Rollin. Aj keď sa v prvej tretine trochu stratí sám sebe vo všetkom tom pobehovaní po Francúzsku(Paríž?), všetky tie ošarpané budovy a nočné ulice vlastne tiež majú svoj pôvab. Vo flashbackoch do minulosti na začiatku, pomedzi a v poslednej tretine je už doma. Nahé alebo polonahé upirky, ruiny hradu, pošmúrne a chladné pobrežie a more, veľmi voľný dej a šialene poetický(šialený? absurdný?), ale v kontexte filmu fungujúci záver si Rollinovi fanúšikovia vychutnajú.

LIPS OF BLOOD. Jean Rollin je takový francouzský Joe D´Amato. Nejprve se proslavil jako jeden z mála tvůrců francouzského hororu 70.let, aby pak skončil jako režisér porno filmů. Věřím, že porno mu šlo lépe než horory. Lips of Blood je totiž velmi nepovedený a nudný pokus o horor s jakýmsi nádechem surrealismu, je zmatečně sestříhaný a režijně totálně nezvládnutý. Ale jemné náznaky Rollinovy pozdější tvorby jsou patrné už i zde - nahatých ženských si zde člověk poměrně užije a ty tři mladý upírky, co bezcílně bloudí městem, mají na sobě roztomile průsvitné šatičky. Což je asi tak jediné pamětihodné na celém snímku.

Asi nejdivnější upířina, co jsem dosud viděl. Opravdu zvláštní paranormální romance, která vám může připadnout stejně blbá a pitomá jako zajímavá. Zápletka, styl vyprávění a samotný závěr... Tady jakékoliv bodové hodnocení opravdu nelze brát nijak vážně. 2.5*

Typický Rollin. Nulový děj se surrealistickým nádechem a spousty nahých žen...Celý film vydrží jen ti nejzdatnější.

Na francouzského režiséra Jeana Rollina, který velkou část kariéry netočil snad nic jiného než stylizované upírské horrory, jsem už víckrát narazil, ale doposud od něj nic neviděl. Ta zdejší rozpolcenost, kdy jedni vyzdvihují Rollinovy filmy jako jedinečné umělecké počiny a jiní zavrhují jako nudný a nevydařený brak, mě i přes jisté obavy navnadila. Výsledek uRtů krveje takový, že mě v nejedné scéně uchvátily zvolené lokace gotických hradeb a skalnatých útesů, míchané pro změnu s moderním prostředím nočního metra, kina a porno ateliéru. Mnohé scény s pomalým děním v pečlivě rámovaných záběrech přinášejí až hypnotickou atmosféru a samotný děj potoulek hlavního hrdiny, který se pravidelně konfrontuje se záhadnými ženskými přízraky, mě dokázal dost vtáhnout. Žel aspoň na první dobrou mám pocit, že jak měl zde Rollin z větší části vynikajícím způsobem uchopenou výtvarnou stránku, dějově se uspokojil s nepříliš přesvědčivým až nelogickým příběhem, kde většina scén s upírkami v akci budila spíše nechtěně směšný dojem, jakoby snad vypadly z jiného filmu, a nejpřekvapivější zvrat s chováním upírek u doktora sice překvapil, ale zároveň ve mně vzbudil (jako i v některých dalších scénách) spíše rozpaky, než nějaký úderný „šok“. Z těchto důvodůRty krvena vyšší, než jen lehce nadprůměrné hodnocení nevidím. Ale po některém z dalších Rollinových horrorů díky té atmosféře možná časem ještě sáhnu, tak uvidíme...[65%](03.07.2025)