Le Squelette joyeux (1898)

Tancujúca kostra mi v podstate len potvrdila môj skorší dojem, že posmrtné vedomie môže to byť vcelku sranda, nemusí sa jednať o nejaké veľké utrpenie. Prvotný dojem som získal z návštevy pochovaných mníchov pod múrmi akéhosi starobylého kláštora. Napriek prikázanému tichu a celkovej pietnej atmosfére miesta z uložených kostier vyžarovala nespútaná radosť a rehot. Intenzívny pocit radosti po smrti sa tak prvý raz naplno dostavil až v miestach, kde som si zblízka mohol obhliadnuť desiatky uložených kostrových pozostatkov. Som rád, že Veselá kostra bratov Lumiérovcov z úsvitu kinematografie alebo neskorší Disnyov a Iwerksov Tanec kostier (1929) mi tento pocit hravo podporili.

Všechny tyto staré snímky hodnotím za 3, pokud to není nějaký opravdu extra kousek (4) nebo naopak (2). Jak jsem psal jinde a budu psát v každém komentáři k těmto filmům: nepřísluší nám dnes hodnocení podobných snímků. Tři hvězdy jsou spravedlivý kompromis.Bláznivej taneček kostlivce :-)Odkaz na film:http://www.youtube.com/watch?v=uNReoA8BV_Y&feature=related

Kostra, co tancuje až do rozložení.

Tančící kostra, která se rozpadá tak, až se člověk diví, že se dá zase dohromady. Originální a zábavné.

Veselý kostlivec. -------- Rok výroby: 1897 (zdroj: Thierry Frémaux, film Lumière!).