La Chambre (1972)

Neustály horizontálny kruhový pohyb kamery zachytáva v bezzvukovom tichu režisérkyn byt. Šálky, ovocie a kanvica na stole, masívna, starožitne pôsobiaca komoda, kolovrátok, posteľ s nepokojne ležiacou režisérkou. Po určitej dobe sa kamera zrazu vráti v pohybe späť, aby sa viac sústredila na ležiacu ženu, ktorá si v posteli sadne, ošúcha si jablko a začne ho jesť (iné komentáre uvádzajú pomaranč, ja som videl jablko - alebo iný film). Dodatočné, vo filme nespomenuté informácie uvádzajú, že išlo o vyjadrenie smútku za nedávno zosnulou spolubývajúcou. Nech je ako chce, ide o jeden z radu experimentálnych filmov režisérky, zdôrazňujúcej svojou tvorbou ženské videnie sveta.

Minimalistický portrét jednoho pokoje strhává pozornost k vlastní formě a trvání a současně zahlazuje rozdíly mezi živými a neživými objekty. V posteli ležící Chantal Akerman tak splývá s okolím, Sounáležitost postavy s prostředím, které ji obklopuje, režisérka dovede do extrému ve svém tříhodinovém opusu Jeanne Dielman. Stejně jako ten, i La chambre těží překvapení z obměny pravidelného rytmu a narušení zdánlivě nenarušitelného řádu. Největší zvrat filmu přichází, když kamera namísto opisování kruhu začne švenkovat zleva doprava. Díky stopáži je to snesitelně dlouhá variace na La Région centrale od Michaela Snowa. Docení ji ale zejména milovníci parametrické narace.

Jednohubka. Horizontální kamera zachycuje Chantal a její pokoj.

Akermanova důmyslná hra, najdi 10 rozdílů, se v 7. minutě mění v prudkou inovaci, kdy se změní směr otáčení kamery.

http://www.youtube.com/watch?v=BnakPuaDELk&playnext=1&list=PL4410A0F3EC3BCA4E