Květiny v podkroví (2014)

Velmi smutný příběh o incestu. Podobný jako případ Josefa Fritzla, který byl bohužel dle pravdy. Akorát že se zde projevuje v jiné rovině a zájem je oboustranný. Ale asi to jinak dopadnout nemohlo když potomci nechodili do školy, vyvíjeli se a neměli v životě šanci si začít s někým cizím. Určitě se mrknu i na druhý díl. Zaujalo mě to.

Po prvním filmovým zpracování knižní předlohy jsem prubl i tento remake. Jak už jsem psal u Flowers in the Attic(1987) knihu jsem nečetl takže nemůžu posuzovat jak se, kterej film drží knížky. Takže pouze posuzuju dvě filmový verze. Jedno je ale jistý. V mnoha věcech a okolnostech se tyhle dvě filmový verze liší a jinak působí i vyznění obou filmů. Pokud bych měl někomu doporučit jednu z těchto filmovejch verzí tak určitě doporučím tu starší z roku 1987 jelikož jde o působivější a silnější filmovej zážitek. I herecký obsazení bylo mnohem lepší. Ellen Burstyn se na Louise Fletcher nechytá ani v nejmenším. Za mě je tohle slabej a hlavně zbytečnej remake.

Květiny v podkroví jsou pro mě příjemným překvapením. Za prvé jsem vůbec nevěděl, že film je na motivy knihy, takže mám zase co číst postupem času a za druhé snímek mě udržel v ději po celou dobu a vůbec nenudil. Ano daly by se mu vyčíst nelogická místa třeba o tom, že děti mohly utéct klidně dříve, ale tak to prostě bylo, že zůstaly v domě tak dlouho a vůbec mi to nevadilo. Matka této čtveřice se vybarvila jako hodně sobecká mrcha a společně s babičkou vytvářela v domě pořádné dusno. Matka se celou dobu tvářila jako ta co chce, aby vše bylo jako dřív a ta zlá byla hlavně babička, ale ve finále byly obě stejné. Na konci jsem už dětem moc přál, aby se osvobodily ze zajetí a říkal jsem si, kéž by byl druhý díl, že bych chtěl vidět, aby se děti matce za to co jim dělala pomstily a ono se moje přání splnilo. Když jsem zjistil, že film má pokračování, měl jsem radost a už se těším na další díly.

Knižní předlohu jsem nečetl, a že je to (údajně méně povedený) remake jsem dobře věděl, ale původní film se mi nepodařilo nikde sehnat. Námět mě zaujal, vlastně jsem zamáčkl slzu dojetí, i když provedení mohlo být klidně ještě trochu temnější. Hlavně na hloubce postav by se dalo ještě zapracovat, a děti měly chřadnout dle mého o dost viditelněji. Ale jelikož to nemám s čím porovnat, s výsledkem jsem spokojen. Na televizní film víc než dobrý. 70%.

Jedného krásneho rána sa páni z americkej televízie Lifetime rozhodli, že práve nastal čas na spracovanie kontroverznej témy v knihe Virginie Adrews - Kvety v podkroví. Už tu jeden pokus bol a dopadol katastrofálne. Takže stretlo sa pár ľudí, zavolali hercov (Burstyn, Graham) ale aj nehercov a išlo sa na vec. Lenže práve v tomto momente končí všetka sranda. Film sa kĺzal len po povrchu príbehu, vlastne nič poriadne nevysvetlil, a keby že knihu predtým nečítam, nechápem o čo tam vlastne ide. Samozrejme neobišlo sa to aj o pár vymyslených a pár zjemnených situácii. Autori sa predsa len báli tému úplne otvoriť. Spracovanie - strih robil nejaký školák, hrôza. Hudba bola na niektorých miestach nepatričná, v iných chýbala, končila a začínala bez jasného úmyslu. Deti, ktoré strávili 2 roky v neľudských podmienkach vyzerali stále zdravo, dobre živené a až na trochu sivej farby pod očami úplne OK. Z hercov ma vyslovene dráždila Heather Graham. Ani nie pre postavu ktorú hrala, ale ako to hrala. Afekt, vyvalené oči, absolútne nepripravená na takú komplikovanú postavu. Ďalšia v rade "príjemných" bola Kiernan Shipka, ktorá svoje texty v podstate prednášala, ako na Hviezdoslavovom Kubíne. Takže prečo dve hviezdičky? Ellen Burstyn si odskočila z hereckého dôchodku a ľavou zadnou zahrala krutú starenu - jedna hviezda. Ďalšia hviezda je pre Masona Dye a dvojičky, ktorý sa celkom snažili.