Krvavé slunce (1971)

Francouzská verze westernu kořeněná mateřskou zemí Anglosasů slučuje syrovost tématu s nápaditostí scénáře, kvalitním hereckým obsazením a dobrou režií do úspěšného sloučení napínavosti, realističnosti a divácké atraktivity. V tomto kontextu navíc přesahuje děj do civilizačního střetu i náznaku faktu jak se přes tyto někdy až propastné rozdíly přenést: mimořádností a vypjatostí mezní - v tomto případě mezních - situací. Postava Anderssonové také není pouze zprefabrikovaným typem, ale vyniká vlastní iniciativností, bojovností i dobovými ženskými limity, které není a - nemůže být - s to překonat. Těchto a řady dalších dílčích přesahů je ve filmu více; zvyšují jeho hodnotu a propůjčují mu alespoň zčásti klasickou hodnotu. Diváckou atraktivnost si tento film uchovává zdá se napříč generacemi.

Ja tie westerny proste žeriem. No a k tomuto lahodnému kúsku som sa dostal tak, že som zistil o filme Vtedy na Východe, že už tu taký námet "ázijca na Divokom západe" raz bol. A dokonca v ňom hrali také mená ako Charles Bronson, Alain Delon, Ursula Andress a (môj veľký obľúbenec) Toširó Mifune. No a že tento námet režíroval Terrence Young, režisér prvých bondoviek. Tak som sa do toho pustil a ako film rýchlo plynul, uvedomoval som si, že všetko v ňom sa mi páči. Od kamery, cez postavy až po atmosféru. Stret dvoch kultúr - samurajského Japonska a divokého amerického prostredia, je tu vykreslené bravúrne, presne tak, ako by divák od podobného filmu očakával. Krv a násilie sú tu patrné tak, akoby prirodzene vyplývali z každej napätej situácie a tým pádom nepôsobia, že sú tu pridané akoby nasilu. A za to patrí moja veľká vďaka pánovi režisérovi. Aby som nebol len pozitívny, tak trochu vadí mierne nezapamätateľná hudba - Maurice tentoraz trochu sklamal. Nič menej, je to skvelý reprezentant westernového žánru. 94% aj so samurajským mečom pre prezidenta USA.

Tak jsem si doplnil další Delonovku. Kupodivu spojeni westernu a samurajů funguje. Dobrou roli tu má i Charles Bronson. Po zradě svého kolegy se spolu se samurajem vydá hledat zlato a ukradený meč. I když se ti dva ze začátku moc nemusí a střet kultur je tu opravdu do očí bijící, tak si k sobě nakonec najdou cestu. Po cestě ještě vyzvednou nádhernou Ursulu Andress a mohou vyrazit. Vše končí velkou přestřelkou s indiány uvnitř rákosu. Akce je tu celkem dost a je i povedená. "Rozpářu ti břicho!"

Nesourodá trojice v hlavních rolích a naprosto trapné a slaboduché dialogy rozpliznou film s průměrnou zápletkou jako slunce medúzu na pláži. Tento chatrný pokus o další western po dosud nepřekonaném a nadčasovém unikátu "Tenkrát na západě" 1968 se příliš nevyvedl ani Bronsonovi a totální propadák si vychutnal Delon, který měl raději tradičně spočinout v náručí kterékoliv z  klisniček francouzských filmových lahůdek.

Samuraj na Divokém západě, věc vskutku nevídaná! Bandité Link a Gotch přepadnou samuraji doprovázený vlak japonského vyslance na cestě do Washingtonu. Gotch podrazí Linka, sebere lup a samurajský meč, dárek pro prezidenta a uprchne. Link a samuraj Koroda, který musí meč znovu získat do sedmi dnů, jinak by přišel o čest, se vydají pátrat po zmizelém banditovi. Naleznou ho, ale musí k tomu použít jako rukojmí jeho přítelkyni. Charles Bronson zde podruhé spojil své síly s Alainem Delonem (netypicky jako hlavní záporák) a vytvořili tento netypický (francouzský?) western. K nim přibyl ještě slavný japonec, velmi dobrý Toshiro Mifune a první bondgirl Ursula Andress. Scénář má sice slabiny, ale Bronson to vynahrazuje obrovským charismatem a světe div se, nezvykle často se usmívá! Dabing čt má na Bronsona skvělého Aloise Švehlíka a na Delona netypicky Pavla Soukupa (moc se nehodí).  "Víš, co se mi na tobě líbí Linku? Čím seš starší, tím seš milejší!"