Králové světa (2023)

Touha po vlastním domově, respektu a opravdovém životě, z něhož by zmizel denní boj o přežití. Ta možnost tady je, na papíře vypadá hezky, její přenesení do reality ale není jen o cestě už tak plné překážek, které na druhou stranu pomohou dospět. Kluci mají totiž ve většině filmu velmi daleko k řekněme spořádanému životu, ve městě ničí a kradou a ani na venkově to zprvu není lepší. Poměry ve kterých vyrůstají jsou sice jasné, přesto není snadné s nimi sympatizovat. Každý koho potkají je však nenápadně ale zásadně mění, každý je radou a lekcí zároveň. Kamera to vidí velmi detailně, prakticky z nich nesleze, je reportážně vtíravá, aby nezapomněla ani na atmosféru nočního města plného života a světel, nebo právý opak, zdánlivě klidné mlžné hory. Scéna jízdy na náklaďáku je však z tohoto pohledu vrcholem. A závěr na výbornou, v něm zmizí i poslední kousky počátečních nesympatií.

Pet ztracenych teen dusi, ktere se potkali na ulicich Medelinu. Nadeje, bratrstvi, laska. Brutalni skutecnost se misi s lyrickym surrealismem. Kamera sleduje gang chlapcu natesno. Deti se postupne presunou z hektickych ulic Medelinu do mlzne krajiny And. Sny narazi na skutecnost, laskavost na krutost. Toceno v Thajsku. Je to film, ktery otevira oci.(09.02.2023)