Konzumní děti aneb Komercionalizace dětství (2008)

Dokumentu by se jistě dalo mnoho věcí vytknout a současnému divákovi nepomůže ani jeho stáří, jelikož dnešní doba je již krapet jiná. Je také nutné si uvědomit, že je tam primárně popisována americká společnost, kde je kapitalismus přeci jen trošku brutálnější. I přesto se Consuming kids zabývá tématem důležitým, přínosným a když už nenabízí odpovědi, tak alespoň vede k zamyšlení. Mnoho bodů svojí osnovy má naprosto trefných, od pořadů točených jen pro popularizaci značky pro prezentaci násilí jako jediného řešení. Ve velké míře se zde kritizuje manipulace, divák sám by se však neměl snímkem zmanipulovat (ono je přirozené, že když tvůrci snímku zastávají určitý postoj, tak jej chtějí divákovi co nejvíce vnutit) a trochu u něj kriticky přemýšlet.

Téma výborné. Spracovanie sčasti presne na úrovni, ktorú film kritizuje. Z detí dneška robí film démonov so zmenenou mysľou. Nastoľuje myšlienku, že telka a počítačové hry menia mládež na bezduché nákupné automaty. V závere ponúkne recepty nápravy. Pozná ich však každý príčetný rodič. Obmedziť v útlom detstve prístup k obrazovke. Zamerať sa na osobný kontakt. Dať priestor fantazijnej hre detí bez mozog vymývajúcich hračiek. Všetky fakty sú podávané v zrýchlenej kadencii, bez poskytnutia priestoru na ich kritické zhodnotenie divákom. Jedna alarmujúca veta psychológa strieda varovné vízie aktivistov proti reklame cielenej na deti. Na tie sú, ako šľahačka na preplácanej torte ešte navrch prišvacnuté varovné vety z výskumov, o ktorých relevancii sa divák nedozvie nič. Ilúzie si netreba robiť - kapitalizmus je zameraný na snahu vyrobiť z ľudí od útlej mladosti neustály prúd konzumentov spektra úplne zbytočných vecí. Štáty ponúkajú ako protiváhu robotickému nákupno-reklamnému trendu omrvinky v podobe chabých štátnych regulácií. Alebo regulácie označia ako brzdu, obmedzujúcu slobodu jednotlivca (USA). V dôsledku je dobre, že sa na problém upozorňuje. Len ktovie, či vďaka alarmickému vyzneniu nastal v USA od vzniku tohto diela (2008) posun k lepšiemu.

Prvních dvacet minut je nuda, ale pak se objeví zajímavé informace. Neuromarketing prováděný na dětech, měření počtu jejich mrkání. Obchodníci s reklamou pro děti jsou opravdu podobní pedofilům v tom, jak dětem rozumí. Výrobek je ceněn ne co umí nebo jak chutná, ale na základě společenského mínění. Děti už nechtějí jen značky, ale designové výrobky. Došlo k hluboké přeměně jejich psychiky a stárnou stále rychleji. Chlapci mají být agresivní a mužní. Vychováváme superkonzumenty. Překvapil mě údaj, že každé třetí americké dítě narozené po roce 2000 trpí cukrovkou.

Tento potrebny docu-ment vlastne ukazuje ako par neviditelnych primitivnych mimozemstanov si chcu naplnit porcelanove prasiatko, a vyuzivaju k tomu nevinne , naivne a este nevyvinute vnemy malych a mensich ratolesti. Maju na to taktiky, vsetko je dokladne pripravene dopredu a ide sa drtit a drtit. Tento flak dokaze poriadne nasrat, poucit, rozosmiat a uvedomit si par zakladnych vecí.Otazky su zodpovedane,mysel zanietena, potrebuje masaz. U mna ulava, ake pekne detstvo som zazil ja, bez chemickych postrekov, pekne v prirodnom obale. I ked som si myslel ze reklama na mna vplyv mat nebude, bohuzial ma. Niekde hlboko v podvedomí, ale stojím oboma pevne na zemi a nebojim sa , lebo cela reklama je jedna velka komedia. Cim jej je viac a vsade, je slizka, nechutna a otravna. Ale co decka...?

Slušný dokument na téma reklama a děti. Určitě dobré k zamyšlení pro všechny rodiče malých dětí. To, že je reklama všeobecně totální svinstvo, chápe mnoho lidí, ale je potřeba o tom vědět víc, abychom se mohli nějak přizpůsobit a některé věci si uvědomit. Reklama se taky vyvíjí, a taky se přizpůsobuje. Existuje jen málo věcí, které lze označit za větší zlo...