Kábulské letiště (2022)

❮70%❯ Challenge číslo 4- Round 2- TrueCrime/Documents-hráč číslo 9-Gabrina.Tenhle kousek je v podstatě vizuální záznam největšího logistického a lidského chaosu, jaký si lze v moderních dějinách představit. Mapuje konec dvacetileté války v Afghánistánu. Máte tu všechno od mariňáků přes zoufalé civilisty až po bojovníky Talibanu, kteří se tváří, jako by právě vyhráli šampionát v krutosti. Právě ta syrovost a roztřesenost záběrů tomu dává punc něčeho, co se vám zažere pod kůži, i když se tomu bráníte. Sledovat americké vojáky v situaci, kdy se během vteřiny musí proměnit v soudce nad životem a smrtí, je mrazivý zážitek. Musejí prstem ukazovat na ty, kteří dostanou šanci na nový život a zbytek nechat napospas osudu v prachu před letištěm. K tomu přítomnost Talibanu, u kterého máte pocit, že jsou nepříjemní už z principu své existence. Moje divácké nadšení ale narazilo na jeden nečekaný problém. Historie mi totiž hodila klacky pod nohy tím, že jsem nedávno viděl film 13 dní 13 nocí. Finále tam bylo v podstatě identické s tím, co se odehrává v tomto dokumentu, takže mě v podstatě nic nešokovalo a nepřekvapilo. Je to trochu jako jít na rande s někým, o kom už víte úplně všechno z internetu. Věděl jsem přesně, co se stane a ten pověstný tah na branku se tím pádem trochu vytratil v oparu déjà vu. I když mi chyběl moment překvapení, kvality dokumentu jsou neoddiskutovatelné. Záběry na stovky lidí po pás v odpadních kanálech jsou pořád stejně strhující a smutně reálné. Škoda jen, že mi můj filmový přehled tentokrát trochu zkazil radost z objevování.

USA vpadlo, ovládlo a po 20 rokoch za pár dní zmizlo. Zatiaľ talib v púšti deň a noc čakal, až on vpadne do Kábulu a ovládne.Zábery z pekla. Marazmus a zúfalstvo.Počúvame viaceré zúčastnené strany vrátane Talibancov, ktorí nechápu, pred čím ľudia utekajú. Tragická vojna a nezvládnutý odsun v skvelo spracovanom, surovom dokumente. Za Afganistan jedine dúfať, lebo bojovalo sa až príliš.

Velice silný dokument o stažení amerických sil z Afghánistánu a zároveň evakuaci určitého počtu civilních obyvatel. Tento historický moment je zde vyobrazen mnohem detailněji, než nám nabídla naše média a ukazuje utrpení obyčejných lidí, co tam třeba čtyři dny stojej v tlačenici ve stoce s malejma dětma, bez jídla a vody. Do toho je kolem palba z obou táborů. Pokud je nezabije vyčerpání, tak je buď ušlape dav, nebo je trefí granát se slzákem. Záběry na brečící děti oddělený od rodičů. který ládujou někam do letadla je srdcervoucí. Oceňuji, že dokument obsahuje výpovědi zahanbených američanů, smutných civilů a  dokonce i rozjařených talibánců.

Západniari na čele s amíkmi v podstate ponechali Afganistan v auguste 2021 svojmu osudu. Talibanci toho náležite využili, ale zjavne boli aj oni zaskočení z toho, ako rýchlo prevzatie krajiny prebehlo. Dokument sa zameriava azda na najviac celosvetovo sledovanú akciu úteku afgáncov z Kábulu cez medzinárodné letisko a jeho plusom rozhodne sú okrem autentických záberov aj pohľady na vec z oboch strán konfliktu.

Tak tohle byla síla, nechtěl bych tam být ani jako amík ani jako afgánskej civil. Říká se, že amíci v Afgánu dostali na hubu, ale já si nemyslím. Především jejich zkorumpovaná vládla zdrhla ještě dřív než obyčejnej Afgánec stačil říct borůvkovej koláč. Já si hned vzpoměl na naše klauni Rakušana jak by zdrahal s tou velkou vlajkou putina v pytli s tou svou slavnou partou. Na základě toho se sypaly afgáncké ozrbrojené síly a do toho akceneschopní západní politici a katastrofa byla na světě. Naopak ty mariňáky docela obdivuju, že tam byli až do konce a snažili se zachránit koho se dá i při vědomí, že vlastně jsou absolutně na ráně těm fousatým hovadům. No zkrátka pěknej debakl, ale opět vinou hlavně sráčů co si říkají politici a uředníci, ne vinou vojsk nato, alespoň tak to na mě působí. Oceňuji, že jsem v dokumentu slyšel jak amíky, tak fousatý.