Johnny Suede (1991)

Hmmm, zajímavé... A nemyslím tím jen tu Pittovu vlnu, chch, škoda, že to nebylo celé víc komediální - ta vlna si o to říkala. Nevím, co si o tom filmu mám myslet - ale asi něco dobrého. Možná jsem to tak měl jenom já, ale připomnělo mi to tvorbu Tarantina (asi hudbou), Johna Waterse (asi hudbou a stylem), Jima Jarmusche (asi divností) a Davida Lynche (asi ty snové sekvence). Každopádně režisér Tom DiCillo si tímhle u mě řekl o zájem. Ale jde mi o to, jak na mě působil film jako celek. Celej ten semišovej příběh se snahou proslavit se hudbou a se snahou mít vztah je sice banální, ale vyprávěnej víc než solidně-divně. Hudebně mě to úplně dostalo - a tím myslím i zpívánky Brada Pitta. On celkově ten jeho výkon se mi líbil. V malé roličce se tam objevil i Samuel L. Jackson, kterej vypadal snad starší, než je teď, chch. Jsem rád, že jsem tenhle film viděl a možná, když se naskytne příležitost, se nebudu bránit kouknout znovu. Je to totiž opravdu něco.

Túto snímku som si pozrel len kvôli tomu, že som sa snažil zhliadnuť celú filmografiu Brada Pitta. Už podľa obsahu a galérie som vedel, že to nebude dobré a vôbec sa mi do toho nechcelo. O to horšie ešte bolo samotné pozeranie.Brad Pitt je skvelý herec a veľmi ho mám rád práve v jeho skorých snímkach, ale toto je celé zlé. Scenár, dialógy, postavy, hudba..všetko. Nezabudnuteľný je len Pittov účes a na pár minúť som si myslel, že je to sfilmovaný seriál s Johnnym Bravom.Je to pravdepodobne to najhoršie, v čom sa Brad Pitt objavil. Nedá sa to poriadne ani charakterizovať, či je to hlavne komédia (to určite nie), alebo romantický film (to tiež ťažko) alebo hudobný snímok (ak áno, tak veľmi slabý). Rozhodne môžem konštatovať, že by som si prial, aby mi tvorcovia vrátili môj čas, ktorý som tejto snímke venoval.

Brad Pitt ve své první veliké roli zcela určitě obstál a již v jeho začátcích dokazoval že v něm třímá talent spojený s kouzlem osobnosti. Příběhově mě tohle celé nikterak nenadchlo a za sebe musím říct že jsem se scénami prakticky prokousával až do kýženého konce. Na druhý den ani pořádně nevím jak tohle celé vlastně skončilo.

Nevim, ale filmy, kde jsou mi všichni ukradení a s nikým se nedokážu ztotožnit ani trošku, jsou prostě pro mou osobu o ničem. A já jsem hodně empatický a moc rád se vžívám do filmových rolí, v momentě, kdy je sleduji.. Tohle ale nemá děj, atmosféru, vtip, fakt skoro nic.. Brad Pitt v jedné ze svých prvních rolí...ne že by neodehrál své, ale prostě...tenhle film je beznadějně nudný. Takže jediné, co mě tu fakt potěšilo, byla role Nicka Cavea.

K charakteru Johnnyho Suede chovám asi tu nejvyšší antipatii a jeden by snad i řekl, že takový člověk ve skutečném světě ani nemůže existovat. Opak je ovšem pravdou a já jen přeji všem, dokonce i svým nepřátelů, pokud nějaké mám, aby s takovými lidmi nepřicházeli vůbec do styku. Nedokážu si to racionálně vysvětlit, ale já si film s tak odporným charakterem přesto velmi oblíbil. Nejsem já nakonec jako Johnny? Ne, nebudu o tom raději vůbec přemýšlet! :)