Joe (2013)

Depresivní drama z amerického vidlákova je nejspíš nejlepším filmem Davida Gordona Greena. Strohé, drsné, bez příkras či ornamentů, ani Nicolase Cage tu nic nenutilo přehrávat. Tye Sheridan potvrdil pověst jednoho z nejnadějnějších hereckých nováčků a obsazení Garyho Poultera by bylo na Oscara za casting.

Synu, neodnímej živobytí chudákovi a nenechej malátnět ubožáka. Nezarmucuj toho, kdo trpí hladem, nedráždi nikoho v jeho bídě. Neuváděj do zmatku roztrpčené srdce a neodmítej dar nuznému. Těžce zkoušeným prosebníkem nepohrdej a neodvracej svou tvář od chudáka. Od nuzného neodvracej oko a nedávej mu popud, aby tě proklínal. Zlořečil by ti v zármutku svého srdce a jeho stvořitel by slyšel jeho žádost. Učiň se oblíbeným na veřejnosti a před mocným skloň svoji hlavu. Nakloň své ucho chudákovi a na pozdrav mu odpověz přívětivě. Z moci tyranů zachraň týraného, ať tě nemrzí, když máš soudit. Buď sirotkůmjako otec, jejich matce nahraď muže, a budeš jako syn Nejvyššího, takže tě bude milovat více než matka. (Sírachovec 4,1-10) Depresivní pohled na život těch nejchudších ze dne na den. Nadějí je obrácení každého jednotlivce ve svém vlastním srdci, byť pro jeden jediný skutek milosrdenství.

Vlastně už si ani nepamatuji, kdo mi tento film kdysi doporučoval a proč. Možná jsem si jej sám sehnal pod záminkou, že v něm hrál Nicolas Cage, jehož filmy jsem jednu dobu hodně „sjížděl“ a tak nějak jsem na něj zapomněl. No nic, tak jsem se k němu konečně dostal. Musím uznat, že Cage už hrál mnohem lepší a zajímavější role – ale i ty horší (někdy mnohem). Tady si nevedl zas až tak špatně a i mladý Tye Sheridan podal slušný výkon. Mít za rodiče taková dva retardy a ten fotřík (ožrala, násilník, kuplíř a vrah) – to byla kapitola sama o sobě. Ani se moc nedivím, že ho ten synek chtěl kuchnout a ani Cage se s ním moc nepáral – pěkná svině, kterou nechcete mít za otce. Příběh nebyl vyloženě marný, leč je tu i dost blbostí a scén přitažených za vlasy. Nicméně mě ještě nikdy nenapadlo vzít do bordelu kvůli kuřbě agresivního psa – no nemám psa a ani nechodím do bordelu, tak asi proto…“Vraždění stromů“ je rovněž opovrženíhodné. Průměrný kousek, který asi moc nenadchne, ale není to ani vyložená ztráta času. Můžu si ho odškrtnout ze seznamu, vymazat a uvolnit místo pro další…

Joe, Joe, Joe, ty vole. V Americe je prý blaze, za což někteří platí draze. Země neomezených možností a zkaženosti. Dřív poukazovali soudruzi, na kapitalistické ciziny hrůzy. Že měli sami máslo na hlavě viděl každý hravě. Nenašli jsme si tu svoji cestu mezi, tak teď máme i doma silikonový kozy. Proč se na to ještě dívat ve veřejnoprávní tývý, to se moje hlava, srdce diví. Zřejmě nám chtějí ukázat, jak se to ještě může více připosrat. Zřejmě nás chtějí připraviti na životy s holou řití.

Dobrý, tak trochu klubový film, ktorý osobnou psychologickou drámou chlapíka menom Joe a zároveň sociálnou drámou chlapca Geryho. Joe je správny chlapík, ktorý v živote zažil nepekné chvíle a spravil zopár zlých rozhodnutí, ale snaží sa žiť slušný život. Nie je to jasný hrdina, ktorý vie čo robiť a postaví sa jasne proti zlu. No Amerika nie je ľahké miesto na život a je tu množstvo ľudí, ktorí nemajú najčistejšie úmysly. Gery má rovnako neľahký osud v rodine alkoholika, ktorý napriek vetchému zovňajšku nemá žiadne zábrany ohľadne násilia. Produkcia je kvalitná, ale blockbusterové naháňanie emócií nečakajte. Napriek tomu sa vie pohrať s atmosférou a sem tam pritlačí na pedál. Občas však neudrží uzdu príbehu, takže dej sa začína zbytočne rozliezať a strácať kompaktnosť a výraz. Herci hrajú celkom dobre a je osviežujúce vidieť Nicolasa Cagea v trocha inej roli ako sme zvyknutí. 70%