Jiná láska (1999)

"Bude dobrá, nebojte." Další z filmů, který jsem už kdysi dávno viděl, ale pak na něj zapomněl, aby mi jej připomněl docela jiný film. A i tentokrát mě Jiná láska dostala úplně stejně jako tenkrát. Juliette Lewis, která patří k mým oblíbeným herečkám, prostě ještě nikdy nebyla roztomilejší, ovšem ani Giovanni Ribisi rozhodně není nepřesvědčivý. Tuto dojímavou komedii mám však rád také proto, jak prostřednictvím povahových kontrastů hlavních hrdinů, či rodinných hádek bezprostřední dívky Carly s její pokryteckou matkou Elizabethou ukazuje licoměrnost snobské společnosti bigotních Američanů. Takže je tedy velká škoda, že tento pokus o nějaký hlubší příběh, zobrazený rovněž traumatizujícími vzpomínkami jeho hlavní hrdinky, nakonec postupně ustoupil té přeslazené romanci, jejíž závěr byl opět přesycen tím typicky americkým militaristickým patriotismem. Přesto všechno lze toto romantické dílo stále považovat za první snímek, věnovaný tématu milostných vztahů mentálně postižených lidí, kterému se věnovali rovněž čeští tvůrci ve filmu "Nuda v Brně", z roku 2003.

Nemá cenu hodnotit jednotlivé složky díla, když to ve výsledku dává takový nějaký nemastný neslaný průměr. Ono točit o retardovaných jedincích je hodně těžká parketa, kterou zvládnout, není vůbec lehké. Těžko se potom rovnat s těmi, kteří to zvládli bravurně, jako v případě filmu Forrest Gump nebo Rain Man.

Trochu iná láska, iná sestra, iné dieťa a asi aj iná matka. Matka príliš upätá na svoju dcéru má na takéto svoje zmýšľanie dôvod, táto prvá časť filmu, ktorá rieši rodičov, bola excelentná. Ich rozhovory, hádky, rodinné stretnutia bolo radosť sledovať. Potom, bohužiaľ, nasleduje typické americké pokračovanie príbehu, ktoré ma mierne sklamalo. Po skončení filmu som si želal, aby film nebol americký, ale napríklad francúzsky, a ja by som mu mohol dať spokojne plný počet.
––––Vy chcete, aby zůstala malým dítětem po celý život, nebo jí poskytnete možnost, aby se stala dospělým člověkem? Nezávislostí získá Carla něco, co vy ani já ji nikdy dát nemůžeme.Důstojnost.

Je třeba přijmout tu hru, ale pokud to divák udělá, dostane se mu jednoho z nejzajímavěji pojatých romanťáků. Není to bůhvíjaké umění, i když herecky na výši, ale je to lidské, místy trapné, místy roztomilé, místy velmi silné. Ústřední dvojice Lewis-Ribisi se vcelku herecky vytáhla, Diane Keaton jako matka je opravdu dokonale hrůzostrašná. Velmi potěšilo. 80%

Veľmi veľmi zdlhavé a možno aj preto časťami dosť nudné. Inak, ale pekný námet, vcelku sympatické výkony, aj keď až priveľmi tlačili herci na pílu a preto nevyznali až tak prirodzene, ako by bolo vhodné. Ale páčila sa mi pekne vykreselná úprimnosť s ktorou sa tam pracuje. Avšak v konečnom štádiu ma to nejako zvlášť nechytilo za srdce, takže pre mňa len priemerná romanca na bežné poopičné sobotné popoludnie. 55%