Frankie a Johnny (1991)

Po Marshallovělegendární romantice, může působit Frankie a Johnny, jako "Pretty Woman ze smeťáku". Přitom i zde polovina příběhu začíná jako vcelku fádní seznamovačka, na které je zajímavé jen to, že v příjemně civilní poloze servírky a kuchaře, vidíme hvězdné herce. Trocha vtipu a nepříliš lákavý příslib romantického vyvrcholení...je jasné, že se Johnymu podaří Frankie ukecat...je to přece komedie, ne? Až na to, že vůbec. Tady nejde jen o to sbalit babu, která dělá Zagorku. Tvůrci napsali postavu Frankie jakožto tu nejsložitější verzi ženy, na jakou muž může narazit. A nejde jen o povahu, ale o to co má taková žena za sebou a co to s ní udělalo. Od poloviny filmu pro mě přestalo být úsilí Johnyho úsměvné, protože já si tohle zažil. A semlelo mě to, protože bojovat s někým koho milujete, je vždycky bolestné. Ale pokud máte uspět, nesmíte to dát najevo. Protože v tom boji nejde o vaše city, ale o její. Musíte být silný, jemný, chápající, ale ne změkčilý, jistý, ale netlačící... . Tvůrci napsali obě postavy parádně. A skvělá Pfeiffer i solidní Pacino, jim svými výkony dodali na autentičnosti. Přesto není zrovna velká zábava to sledovat. Spousta méně empatických diváků si dokonce odfrkne, že ona byla pošahaná netykavka a on neodbytný slizák. A že nebyl důvod, sledovat jejich námluvy skoro dvě hodiny. Mám pro to pochopení...já takyčekal spíš odlehčenější komedii. Jenže už mám něco odžito, takže mi nevadí přepnout na drama, které v sobě divadelní předlohu nezapře. Navíc jak jsem zmínil...já už podobnou bitvu o srdce komplikované ženy zažil, takže jsem jen zíral. Je to jako byste najednou dostali návod k něčemu, co se vám kdysi rozpadlo pod rukama. Z místních hodnocení vidím, že pro mnohé to byl tak leda příběh o získání důvěry, o "zkrocení porouchané ženy". A vlastně to potvrzuje výjimečnost obou postav...že se do nich tak málo lidí dokázalo vcítit. Ano, a bez toho to opravdu může působit jako průměrný film. PS:Velký pozor na český dabing. Nějakého osla napadlo, že Michelle Pfeiffer nadabuje Veronika Žilková. To bylo velké ušní peklo. Přitom bylo zřejmé, že se snažila nevřískat a nebýt šotkovská. Ale často marně. Ostatní casting byl v pohodě, takže co to mělo být? Záskok nahonem? Dost mě mrzí, že jsem Frankie a Johnny neslyšel v originále, protože tentokrát je rozdíl nepochybně veliký.

Mistrně napsaná, zrežírovaná a zahraná romantika, kterou rok poPretty WomanGary Marshall potvrdil, že má režírování tohohle žánru v malíku. Richarda Gerea a Julii Roberts vyměnil za Al Pacina a Michelle Pfeiffer, na čemž je vtipné, že Al podobně zatvrzele jako tady uháněl Michelle už pár let předtím veZjizvené tváři, což byl ale diametrálně odlišný film s diametrálně odlišnými postavami i jejich vztahem. Příjemně mě překvapilo, že ač podle divadelní předlohy, působí to naprosto filmově a nekonají se tu dlouhé konverzační šermovačky. Příběh pohladí, i když se nevyhýbá nepříjemnému tématu domácího násilí, a mj. mě pobavila scéna, kde Michelle neochotně předvádí Alovi striptýz a přitom vtipně nadává na svou otravnou andulku. Bohužel jsem to viděl s dabingem, kdy Michelle dabovala Veronika Žilková, jejíž hlas mi k Michelle brutálně neseděl.

Al Pacino a jeho hluboký hlas a mlaďoučká, krásná a drsná Michelle - ale dohromady jsem to tam nějak neviděla. To jsem si ale jen musela počkat na celý obrázek. Pěkná romanťárna na volné večery. //I want a man who loves me no matter what. / I am. I'm afraid. I'm afraid to be alone. I'm afraid not to be alone. I'm afraid of what I am, what I'm not, what I might become, what I might never become. I don't want to stay at my job for the rest of my life, but I'm afraid to leave. And I' just tire, you know? I'm just so tired of being afraid./ Maybe I'm crazy, but I'd still like to believe in love.

Dvorní dabérkou MP je Ilona Svobodová a dělá to skvěle. Nic proti Veronice Žilkové, ale ta mi k Michelle vůbec nepasuje. Jinak je to skvělý film, druhou mouchu vidím v tom, že se děj trochu natahuje, než se prokousáme k hapyšovi. To je pořád jó, né ... Ale asi je to tak správně. No nic, ponechám 3*, bylo by to 3,5 , 70%.

Opět jedenrewatchpo 10ti+ letech a opět velké překvapení. Taková vcelku realistická a delikátně humorná komedie s problémy "dospělých" lidí. Na začátku jsem moc nechápala, kde je u Michelle Pfeiffer problém - mě uhánět Al Pacino v tomto stylu, tak neodolám ani 5 vteřin :-D - ale ke konci se už divák tolik nediví. Konec je jeden z nejlepších v daném žánru.