Jediná správná věc (1998)

Ellen the first time I saw your mother, she was so filled with light. She lit up everything around her. Even me. I just can't imagine the light going out.Pozapomenutý film o nezapomenutelných lidech ztrácející svůj život bez toho, aniž by za něj sami mohli bojovat. Soupeř přijde nepozorovaně, ani se nepředstaví, ale v ten jeden moment zasadí ránu přímo do zad. Je zákeřný, bezpáteřní. Rakovina si bere a nic nevrací. Co je tedy tou jedinou správnou věcí? Pomáhat vašemu milovanému nebo…pomoci? Jeden z nejlepších filmů v Merylině filmografii. Jako si většina filmového světa vybrala za její nezapomenutelnou roli křehkou, osudem vláčenou Sophii Zawistowskou, tak já budu mít navždy v srdci dobrosrdečnou, rodinu milující a po klidu patrající Kate Gulden.

S rozbiehajúcou sa novinárskou kariérou zaneprázdnenej Ellen (Renée Zellweger) ochorela matka (Meryl Streep) na rakovinu a tak ju jej otec (William Hurt) požiada, aby sa o ňu starala kým sa z toho nedostane. Kedže on to nedokáže/nechce, lebo ho zaujíma len jeho snaha nakopnúť svoju dávnu spisovateľskú kariéru. A tak sledujeme jak sa s tým Ellen postupne napriek svojej nechuti popasuje. Čakal som, že sa film bude venovať hlavne zblíženiu matky a dcéry, ale viac je zameraný na vzťah dcéry a otca, ktorý poriadne nevidí čo sa deje, keďže si to nechce priznať a naďalej sa správa jak keby sa niť nezmenilo. Téma je to zaujímavá a v určitých aspektoch mi je aj blízka, keďže som niečo podobné ako hlavná hrdinka zažil, ale je to podané strašne nudne. Film držia na hladine priemeru hlavne herecké výkony Renée a nepodareného otca Hurta. Škoda že tu nebolo viac vypjatejších scén ako ich hádka v reštaurácii. Ale aj z nej sa dalo vyťažiť oveľa viac emócií. Meryl okrem jedného prejavu nič extra nepredvedie. Len postupne chátra. Chcelo to viac smutných scén ako bola tá vo vani. Línia s Eckhouseom, ktorému Renée celý príbeh rozpráva mi pripadala úplne zbytočná. Takže pôvodne som chcel napísať, že je to film určený pre ženy a preto mi príliš nesadol, ale nakoniec si myslím, že sa tá téma dala podať oveľa lepšie, ale Franklin nie je dobrý režisér. 5/10. PS: Ten oficiálny text distribútora je úplne od veci.

Není pochyb, že film táhnou vzhůru především Meryl a Renée, ale i tak se pro mně jednalo o velice silný příběh o rodině kde zčistajasna vše co bylo předtím neplatí a je potřeba se přizpůsobit nové velmi bolestné situaci. A to tisíckrát omleté, že teprve v kritických situacích se pozná skutečná hodnota lidského charakteru zde Franklin předkládá s neobyčejnou bravurou.

Sledovat tento film pro mě byla povinnost. Jsem ráda, že v televizi konečně dali nějaký film s Meryl, když třeba naprosto opomněli její šedesátileté výročí... Jsem taky ráda, že to byla zrovna Jediná správní věc, která je prostě nesehnatelná, ač není nijak starým filmem, a v televizi doposud opomíjená. Zrovna tento film jsem dlouho chtěla vidět, protože už anotace naznačí, že to bude silný film o smutném tématu, kde Meryl prostě nemůže být jiná než skvělá. A taky že jo. Dodnes jsem nepochopila Oscara pro Gwyneth Paltrow a po zhlédnutí Jediné správné věci ho chápu ještě méně. Meryl podává opět skvělý výkon a film stojí na ní, ač hlavní roli měla vlastně hrát Renée Zellweger. Smutný děj a příběh má vždycky tendenci sklouznout k patosu,ale tady to vždycky nějak vybalancovali. William Hurt jako manžel Meryl a dokonce i ta Renée, kterou jinak nemusím, zde nebyli špatní. Film vás nutí zamyslet se a přemýšlet, a to je jen dobře. Hodně dojemné byly scény, kdy Meryl jako Kate sedí v křesle o Vánocích na náměstí a ona, ostatní i vy jako diváci tušíte, že jsou to její poslední Vánoce. To je hrozná představa. Nebo když dávala dceři rady ohledně svatby, když jí říkala svá přání, a taky věděla, že toho už se nikdy nedočká... Pro mě zkrátka silný film s báječnou Meryl, u kterého mi i slzička ukápla.

Scénář není až zase tak nápaditý...člověk tak nějak tuší hned od začátku o čem film bude. Ale ta Meryl Streep...jako nemocná žena je naprosto bezchybná. Hraje skvěle a bezchybně. A když přidáme René Zellweger a Williama Hurta, tak se z filmu, s žádným extra příběhem, najednou vlastně stává něco skvělého a těžce zapomenutelného.