Jako klíště (1977)

Upozorňuji, že můj komentář může vyzrazovatSPOILERY!a pokud se na film teprve chystáte a nechcete být ochuzeni o překvapení, doporučuji dále nečíst. *** Týden před naplánovanou svatbou s jednou ženou, vzrůstající milostní vztah s druhou, starosti s oběma ženskýma, obrovským vlčákem, a navrch psychicky vyčerpávějící práce plná schůzí i formalit kolem stavebního projektu. Jean-Luc to věru ve svém životě nemá snadný a to má na svém kontě ještě něco jako spoluúčast na vraždě. No prostě komedie, která z pohledu hlavní postavy působí spíše jako nervák! :o) V některých filmech fandím vybrané postavě, tentokrát jsem však fandil hlavně tvůrcům, aby dokázali postupně stále zajímavější děj dovést v solidní podobě až do konce. Spočátku to totiž vypadalo na velmi předvídatelný romantický příběh, který mě však některými svými vyústěními nakonec hodně překvapil. Svou závěrečnou pointou možná až natolik, že nejsem si jist, zda s její znalostí může být stejně zábavná i repríza. Nakonec nám zJako klíštěv závěru vzešla nejen romantická komedie, ale rovněž kriminálka ve stylu Patrika Quentina stojící na nečekaném odhalení pro hlavní postavy. Přičemž v obou těchto liniích zde nechybí i běžná klišé těchto žánrů, ačkoliv samotné žánrové skloubení je tu celkem originální. A kdybych nedal 4 hvězdičky, asi bych křivdil sám sobě, protože jsem zůstal po celý čas přikován, očekával vyústění, bavil se v napětí i s humorem a vedle zábavného Brialyho a sympaticky ztřeštěné Jobertové v hlavních rolích se mi líbilo i neobvykle exotické prostředí. Kdežto Philippe de Broca dokázal narozdíl třeba od Ettora Scoly natočit evropskou komedii v Africe i bez toho, aby sklouzl k mnoha scénám vhodných spíše do cestopisu a kratší stopáž se svižným tempem tu byla příjemná. Navíc to svým dějem o stresujícím životě muže na pokraji menšího zhroucení má určitě co říct a nabízí i pár neotřelých zamýšlení (např. kontrast poklidného života odsouzence v pohodlném vězení, versus obrovský neklid a stres na svobodě), ale vůbec bych se nezlobil, kdyby De Broca s Carrièrem scénář právě v tomto ohledu ještě více propracovali a vzhledem k předchozímu ději zvolili i v rámci komediálního žánru mnohem více hořký závěr.[75%]

Jean Lucovi sa do cesty pripletie žena, ktorá mu celý život prevráti naruby. V tom negatívnom slova zmysle, pretože vždy, keď má podpísať nejakú dohodu, tak Julia niečo vyvedie, on za ňou pribehne, vec vyrieši a ide sa ďalej. Stratí pritom zamestnanie, príde o scenáristicky karikatúrnu snúbenku, ale on je taký blbec, že je mu to na nej dokonca sympatické. Ak by sa tvorcovia nesnažili urobiť za každú cenu ztreštenú komédiu, kde postavy konajú nelogicky a dali tomu radšej skutočný vypointovaný vtip a dialógy osvetľujúce ich citové splynutie, vôbec by nevadila šablóna ani predvídateľnosť. Našťastie sú herci sympatickí a tak scenáristické nedostatky do istej miery zachraňujú šarmom. O tom, že sú obaja mešuge, už bola reč.

Kdo by odolal kouzelné Marléne Jobert ? Jinak průměrná zápletka je hereckým výkonem dvou hlavních protagonistů posouvána do mírného nadprůměru.

Film s Brialy a Jobertovou v hlavních rolích je psychologická komedie s hořkým závěrem.(viz WillyKufalt).

Průměrná kriminální komedie, jakých bylo natočeno spousty - zároveň poměrně příjemná a svěží. Navíc Marlène Jobert je tady opravdu k sežrání, takže pod 60% opravdu nepůjdu. :-)