I.S.S. (2023)

Premisa posádky I.S.S. rozdělené propuknuvší jadernou válkou mezi USA a Ruskem slibovala thrillerovou hru nervů, nebo aspoň svižnou béčkovou vyvražďovačku, leč nedodala ani jedno. Jen pár působivých CGI pohledů na ohnivě oranžovou Zemi v pozadí a zdlouhavé banální psychologizování v poměrně zdařile navozeném stavu beztíže, který ale všechny akce i reakce především zásadně zpomaloval.

Velmi působivý snímek plný emocí a napínavých chvil. Říká se, že ve vesmíru nikdo neslyší nářky druhých - ovšem ve vesmírné stanici tomu je jinak. Dva rivalové, neslučitelné názory a dva mocné státy/národy > které měly ruku v ruce vidinou dobrého vytvořit lepší svět. Už to je svým způsobem výborný námět na příběh. Za mně rozhodně stálo za vidění a nelituji času u filmu stráveného - zakončení je také dobré, ač pro diváka v podstatě otevřené. Ono je jedno, kde se člověk nachází > politika si vždy najde místo pro vytvoření tragédie a běžný človíček je,.. zase jen kolečko soukolí.

Sice obstojně zpracované, ale taky naprosto tuctové a šablonovité. Bohužel se nekoná žádná "velká malá" sci-fi, naopak šedý žánrový podprůměr, kterého vzniká ročně dost. Přitom ambice tam byly - Rusové a Američané společně na ISS, kde slaví zboření hranic rozdílnosti, ale ouha, na Zemi vypukne jaderná válka právě mezi jejich zeměmi a to samozřejmě se vším zamává...  Hned by se v tom dala hledat (byť spíš tehdy) určitá aktuálnost, stejně jako zajímavý konflikt dvou stran, které nechtějí už být vzájemně protivníky, ale teď k tomu jsou vlastně donuceni. Přitom intriky nechybí, stejně jako zvraty a přelévání antagonistické role napříč skoro všemi, než se ustálí u toho (samozřejmě překvapivě) nejzákeřnější. Vlastně to má dost prvků, které by mohly fungovat, kdyby postavy nejednaly tak nahodile a veskrze tupě, gradace příběhu nejela podle nejosvědčenější šablony a vůbec to mělo nějaké srdce, protože tady se z těch figurek sotva čerpá aspoň trochu hmatatelné drama. A (ne)závěr to celé pohřbí - sice tuším, že na další posun už nebyly finance, ale tady se končí s až moc velkým otazníkem nad vším. Pointa je, ale na její dořečení nezbyl prostor - a přitom by se dost hodilo, protože zlý stav Země je jasně citelný už dlouho. Popravdě mě teď, pár hodin po dokoukání, nejvíc zajímá, kolik si z toho vybavím tak za čtvrt roku... 2*

První půlhodinka je cool, a byl by z toho vážně super kraťas. Pak můžete televizi klidně vypnout. Jestli tedy nechcete sledovatt-a-k-h-l-enudná rádoby filosofická zamyšlení o povaze věrnosti, vyššiho dobra a sobectví. Postavy kolikrát fakt jenom stojí a čučí, a nechávají diváka analyzovat, co se jim asi honí hlavou. A mě baví o myšlenkových pochodech postav polemizovat jen tehdy, jsou-li dobře napsané a patřičně rozvinuté. [Netflix]

Ale jo, není to špatné. Takové komorní drama které si pohrává s psychikou postav, kdy je kladen důraz na lidský pohled na věc, před slepým posloucháním účelových příkazů od obou znepřátelených zemí ve válečném konfliktu. Je zde vidět, že mnohdy záleží ne na národnosti, ale na morálním dilematu, kdy by se měl člověk rozhodnout jestli se přikloní na stranu rozumu, nebo prospěchu. Mě se to líbilo. Je jasné, že na přistání si určitě nevybrali tu část světa, kde zuří válka. To by udělal jen blbec. Ale to tvůrci nechali na fantazii diváků. Na odpad to rozhodně není, tak to může ohodnotit jen někdo kdo ještě nevyrostl z Teletubbies.