Hrbáč (1959)

Nevšiml jsem si, že by Filip de Nevers stihl naučit rytíře Lagardéra svoji slavnou fintu, zato je tam k nepřehlédnutí Bourvil (naštěstí nedostal tolik prostoru jako později v Kapitánovi). Na tomto příběhu mi vždycky trochu vadilo, že za těch šestnáct let zestárne doopravdy pouze Aurora, a pak ta  romance s velkým věkovým rozdílem (něco jako kdyby se Cosetta zamilovala do Valjeana). Ačkoli tahle verze má zručně natočené šermířské scény, nejlepším filmovým Hrbáčem je pro mě de Brocův z roku 1997.

Klasické filmové spracovanie klasického príbehu so silne romantickým dobrodružným príbehom. Produkcia je veľmi dobrá s typickou atmosférou francúzskej kinematografie polovice minulého storočia. Dokonca sa celkom dobre podarilo zohrať stretnutie Aurory a Isabelle, ktoré v dvojúlohe stvárnila Sabine Sesselmann. Jedna z postáv je totiž vždy chrbtom ku kamere. V podobnom duchu akoKapitántu Jean Marais a Bourvil zohrajú boj o česť proti proti podlému Filipovi de Gonzague. Jean Marais sa stará o dobrodružstvo no na postavu Lagardèra sa mi zdal až príliš strojený. Zato v preoblečení za hrbáča je skvelý. Bourvil sa zasa stará o humorné vsuvky aj keď ide o zábavu pomerne lacnú. Žiaľ príbeh kladie príliš veľkú váhu romantike, a tak mu zhruba od polovice začína chýbať spád. 70%

Já tedy nejsem historicky vzdělán, ale pokud jsem dobře poslouchal a díval se, příběh začíná v roce 1701. Poté skáče do roku 1715. A v tomto roce tvrdí Gonzag, že pátrali po dívce celých šestnáct let. Zajímavé, ale mohlo dojít ke špatnému překladu v dabingu. Na rodinné radě je však mluveno v tom smyslu, že je rok 1717 (70). Tak čert ví. Také Isabel je nejprve vyslovena jako Isabela de Kayly (03)a poté jako d kélich (71). Za toto ovšem nemohou filmaři, ale dabing. K filmu jako k celku. Napínavý dobrodružný snímek, kterému lze jen těžko odolat. Nemá smysl ho dále rozebírat. Občas se rád podívám znovu.

Na romantických historických filmech Andrého Hunebella mi vadí, jaký význam se v nich přikládá celé té maškarádě, pod jejímž leskem se ztrácí psychologická jedinečnost (většiny) postav. Zpravidla na tomto schematismu nejvíce tratívá Jean Marais, jenž musí ustavičně bojovat a svůj charakter manifestuje zpravidla mimořádným sebezapřením a obětí. Naopak Bourvil z něj zpravidla těží: rozehrává své druhořadé postavy barvitě a vtipně. Tak i zde se Maraisův hrdina pořádně rozehrává až ve své „roli“ hrbáče, k níž vede cesta nespočetnými souboji a bezčasím, během něhož pečuje o ušlechtilou schovanku, která právě tak úchvatně dospívá a zraje, jako on nečekaně mládne. Toto naivní zborcení věkové bariéry doprovází úžasné zazrcadlení v dvojroli Sabine Sesselmannové, kdy téměř nelze obě postavy odlišit.

Pekný historický dobrodružný film, s dobrým obsadením. Skrátka zaručená romantická klasika, ktorú už od detstva pravidelne z času na čas pozerám. Subjektívne mám hlavnú rolu zviazanú so Jean Maraisom, typovo sa mi hodí na tieto historické postavy. Hrbáč patrí k top snímkom historických filmov francúzskej (európskej) kinematografie.