Hamlet na kvadrát (2008)

Kdybych napsala, že po premiéře tohoto škváru se Shakespeare musel obrátit v hrobě, tak bych lhala. Za to by mu paskvil, vydávaný za komedii, vůbec nestál. ____ Steve Coogan v hlavní roli je trapný, scénář je trapný a celý film je trapný a ubohý. Snímek nevzbuzuje ani pousmání, nýbrž pocit neskutečného studu, že něco takového mohlo vzniknout, a že se našlo tolik lidí, kteří se na tom podíleli. /21. 8. 17./

Tak z tohoto mám fakt zmiešané pocity. Inými slovami: bola to taká blbosť, až to bolo dobré :D Už len to, že niekoho napadlo spraviť projekt Hamlet 2, bez ohľadu na to, že v Shakespearovom Hamletovi všetci na konci umreli. Ale ako hlavný režisér Dana sám seba zhodnotil "Môj život je paródia tragédie", tak sa mu podarilo vytvoriť aj nepredstaviteľné - pokračovanie Hamleta, ktoré bolo síce nezmyselné a stupidné, no zároveň celkom vtipné (a miestami dokonca aj logické). Inak, vôbec by ma neprekvapilo, keby takéto niečo malo naozajstný reálny úspech niekde na americkej divadelnej scéne - keďže takýto druh "umenia" dostáva čoraz viac priestoru. Ale celkovo tá postava režiséra Dana pôsobila neuveriteľne zúfalo - a už len samotný pohľad na jeho správanie mi prišlo dosť zábavné (aj keď mi ho bolo celkom aj ľúto). Film ako taký sa mohol javiť síce ako odpad, ale malo to čosi do seba.

Taky jste si někdy přáli, aby Hamlet skončil možná jen o něco líp? Rozhodně v tom nejste sami - podivínský (a podivný, vážně) učitel dramatu a neúspěšný herec trpící syndromem otcovského konfliktu Dana Marschz (v podání Stevea Coogana, který se sice roztomile pokouší o americký přízvuk, ale opravdu se nedá říct, že by mu to nějak zvlášť šlo - jediné místo, kde se mu dá věřit, jak mluví, je, když napodobuje Jeremyho Ironse... britsky) vymyslel, jak to napravit. Kdyby měl Hamlet stroj času (a pár dobře míněných rad od Ježíše), mohl by přece všechny zachránit... a roztáčet u toho neuvěřitelná taneční a pěvecká čísla. Není divu, že Marschzovo představení, které kromě oněch náboženských a sexuálních kontroverzí a cestování časem obsahuje i souboj na světelné meče ("Your madness must not unwatched go!"), není úplně snadné zrealizovat, a to ani s pomocí advokátky lidských práv (s židovským manželem). A samozřejmě v duchu žánru není divu, že nakonec k realizaci dojde. Dočkáme se zde i povinného sblížení se inspirativního (haha) učitele s nepřizpůsobivými studenty (patřícími k etnické menšině, jak jinak), rozpadu jednoho manželství a lehkého (opět haha) alkoholismu, ale s takovou sebeironií, že to vlastně vůbec není na škodu. Něco jako Společnost mrtvých básníků smísená s Nebezpečnými myšlenkami a možná trochu okořeněná Rocky Horror Picture Show... Nářez. I když chudák WS se asi obrací v hrobě...

Pri prvom pozretí som mal lepší pocit ako pri tom ďaľšom. Potom to bolo už iba 50 minút nudy až kým neprišlo na samotný muzikál a konečne aj na ústrednú pieseň "Rock Me Sexy Jesus", vďaka ktorej som pridal aj tú tretiu hviezdičku. Samotný song a jeho prevedenie na javisku si zaslúži plný počet, škoda preto, že tvorcovia skôr nestavili na muzikál a vo filme sa neobjavilo viac skladieb.

Síce to zďaleka nevyužíva svoj obrovský potenciál (hlavne zlyháva sebaparodická línia spojujúca hru Hamlet 2 so samotným filmom) a často to úplne zbytočne viazne na nudných dejových sublíniach (otravná Catherine Keener, zrušte jej už prosím niekto kariéru), ale vďaka božskému Steveovi Cooganovi a bohovskému finále (s piesňami ako "Klať mě, sexy Ježíš!") je výsledok viac než len nadmerne uspokojujúci. Miestami je priam famózny.