Halloween 4: Návrat Michaela Myerse (1988)

Neuveriteľne preceňovaný a tragicky hlúpy film. Tunajšie hodnotenie pokladám za výsmech Carpenterovej klasike, ale pekne po poriadku. Štvorka teda nadväzuje priamo na dvojku. Na TÚ dvojku, na ktorej konci dostal Michael zásah z revolveru priamo do oboch očí (!), a aby toho nebolo málo, horel… horel veľmi dlho - detailný záber na jeho hlavu v plameňoch nezabudnem nikdy. Arogantným tvorcom Halloweenu 4 je to ale ukradnuté. Oči mu nechali v nemocnici transplantovať (úplne bežná vec..) a popáleniny na celom tele zrejme nechali zahojiť špeciálnym krémom. Ako už možno hneď na začiatku vidieť, scenár písal nesvojprávny blbec, čo v tejto sérii nie je nič nezvyčajné. Myersove telo je teda hneď v úvode prevážané z jednej nemocnice do druhej. A viete kedy? O POLNOCI na Halloween. Náhoda? Nie, iba debilizmus, ktorý len tak nevymyslíš. Samozrejme Michael sa v sanitke preberie, všetkým postláča hlavy, a opäť je na slobode. Znovu sa teda začína nekonečná šnúra zabíjania tej najhoršej možnej kvality. Tvorcovia strčili Myersovi pod kombinézu hokejovú výstroj, aby pôsobil mohutnejšie a strašidelnejšie - bol to však “prekvapivo” zlý nápad. Vyzerá a hýbe sa kvôli tomu ako totálny imbecil. Nehovoriac o maske, ktorá je skrátka príšerná a komická - rovnako, ako celý Michael. Laurie je tentokrát mimo hry a na scénu prichádza uškriekaná a otravná Danielle Harris, ktorú sme museli trpieť aj v hrôzostrašnej piatej časti. Opekačku na konci dvojky zrejme prežil aj doktor Loomis, ktorý nezostal nič dlžný a rovnako, ako aj v predchádzajúcich filmoch, tak aj tu bezcieľne pobehuje po Haddonfielde a vykrikuje žvásty o tom, ako Michael nie je človek, ale čisté “zlo”.. Jeho postava vyzerá ako taká karikatúra, vôbec to nepôsobí úprimne či uveriteľne, práve naopak, celé je to preafektovane a smiešne. Minimalizmus prvých dvoch častí je v prdeli. Myers tu jazdí na streche pikapu ako taký kaskadér a šoféruje obrovske nákladiaky. Brokovnicu používa ako bodnú zbraň a obetiam strká do čela palec (!)... áno, osemdesiate roky dámy a páni, inšpirácia Piatkom trinástym je citeľná. Vrcholom celej tejto komédie je však scéna, v ktorej má Michael na sebe masku s blond vlasmi - produkčná chyba, na pľac v ten den poslali chybný kus, lenže tvorcovia boli natoľko retardovaní, že scénu s ňou natočili aj tak. Ach jaj. Polícia samozrejme maximalne neschopná, nepresná, zbytočná, hlúpa. Dokonalým príkladom je samotné vyvrcholenie, kde 15 policajtov našije do Michaela nespočetne množstvo rán, prevažne z brokovníc (!). No namiesto toho, aby sa išli presvedčiť, či je masový vrah skutočne po smrti, nasadnú po streľbe naspäť do auta, a idú domov masturbovať. Skrátka tragikomédia. Takúto zhovadilosť pokladať za dobrý film môže fakt iba blázon, alebo človek, ktorý nikdy v živote nevidel Carpenterov originál. Toto je presne ten moment, v ktorom séria stratila svoje čaro a nabrala ten typický “osemdesiatkový” nádych plný lacných a absúrdnych scén.

Takového strejdu jako je Michael by asi nikdo nechtěl. Strejda, který tě chce zabít, je přece jen jiný level než ten, co ti přinese grafiku nebo alkohol. A právě tenhle „rodinný návrat“ je hlavní motiv filmu Halloween 4: The Return of Michael Myers. Snímek vrací do hry to, co ve třetím díle citelně chybělo – klasický slasher a samotného Michaela Myerse. Spolu s ním se vrací i doktor Loomis, tentokrát se zjizveným obličejem po událostech předchozích filmů. Stejně jako dříve se snaží Michaela zastavit dřív, než začne znovu vraždit, a jeho posedlost působí místy až tragicky. Atmosféra je opět silná, hlavně díky hudbě, která sérii vždycky táhla. Co mi ale vadilo, je změna Michaelova projevu – chybí jeho charakteristické těžké dýchání, které bylo jedním z nejnepříjemnějších prvků prvních dílů. Tady působí víc jako nezastavitelná mašina, skoro až ve stylu Jasona. A to mi k Michaelovi úplně nesedí – ztrácí tím část své děsivé „lidskosti“. Film obsahuje i pár odlehčených momentů, například hlášku šerifa směrem k mladíkovi, kterého varuje před dalšími schůzkami s jeho dcerou. Na druhou stranu se tu objeví i naivní situace, typicky když někdo zdlouhavě přebíjí brokovnici ve chvíli, kdy je Michael prakticky na dosah. ⸻ Shrnutí Halloween 4 je solidní návrat ke kořenům série. Nedosahuje kvality prvních dvou dílů, ale po experimentu třetí části působí jako výrazné zlepšení. Není to vrchol slasher žánru, ale fanoušky Michaela rozhodně neurazí. A ano – takového strejdu prostě nechceš.

V roce 1978 se ikona Michaela Myerse díky Carpenterovi silně zviditelnila v pozoruhodném prvním díle, který měl značný vliv a vytvořil precedens pro budoucí filmy, podobně jako Jason Voorhees, a dále upevnil svůj mýtus v dalších dílech, z nichž žádný nedosáhl stejné úrovně úspěchu jako originál. Ve čtvrtém filmu se tato příležitost prodloužit jeho vládu a mimochodem zvýšit zisky studia stala ještě zřetelnější. A pak se setkáte s alarmující průměrností, protože nedošlo k žádnému vývoji postavy; naopak, upadl a využil svého komerčního úspěchu. Toto je ukázkový příklad: Carpenterova hudba převládá, ale vše ostatní se odvíjí s opravdu alarmující naivitou. Snad jediným vykupitelským prvkem je závěrečná scéna.

První Halloween bez legendárního Cundeyho za kamerou a hned to je znát - až na pár záchvěvů je atmosféra filmu hodně slabá, což byla doposud hlavní devíza filmu a zachraňovala i dějově plytké momenty, případně momenty, kdy se postavy chovaly jako naprostí idioti. Tady nám teda zbyli už jen ti idioti... a průměrná režie, rozpadlá dramaturgie a nově i neskutečně otravný Dr. Loomis Donalda Pleasence - doposud ikonický charakter tu povětšinou už jen pije krev svým afektovaným chováním a zjevováním se čistě proto, abych řekl další ze svých cheesy one-linerů. Samotné mordy jsou pak dost odbyté, což je vzhledem k faktu, že se díváme na přímočarý slasher, vlastně celkem zásadní problém. Navíc linka s neteří je dost vycucaná z prstu, ústící k rádoby šokujícímu závěru, který je z psychologického hlediska dotčeného charakteru tzv. out-of-place. První regulérně špatný Halloween (třetí díl je za mě fantastický bizár...).

Třetí díl jsem si vzhledem k jeho nízkému hodnocení ani nepustil, a tak jsem se vrhnul rovnou na čtvrtý, do kterého se vrací nepřemožitelný a všemocný ďábelMichael Myers. Od řádění Michaela Myerse uplynulo již deset let a je 30. říjen 1988. DĚJ: Celé ty roky ležel v kómatu po výbuchu v nemocnici a nyní je převážen ze sanatoria Ridgemont do sanatoria Smith’s Grove. Po cestě sanitkou zaslechne, že jeho neteřJamiežije v Haddonfieldu, a tak zmasakruje posádku a uteče. Na scéně se objevuje starý známýDr. Loomis, který po něm vytrvale jde. Jamie Lloyd je dceraLaurie Strodeovéa její život stojí za hovno – má noční můry o Myersovi a ve škole zažívá šikanu. Přichází Halloween. Její pěstouni Richard a Darlene Carruthersovi ji nechávají samotnou doma se svou dospívající dcerou Rachel, která se tak nemůže sejít se svým namakaným a hezkým přítelemBradyma pořádně se od něj nechat vymrdat, děvka jedna. Michael začíná pořádně řádit – zabíjí psa, policajty, civilisty a vše, co mu přijde pod ruku. Rachel a Jamie se snaží přežít, zatímco Loomis a šerif Meeker se je snaží ochránit.ZHODNOCENÍ:Oproti prvním dvěma dílům je to už slabší, chybí ta napínavá atmosféra, a spíše jde o bezuzdné vraždění této bestie, bez promyšlenějšího scénáře. Jediní, komu jsem přál chcípnout, byli Brady a Kelly. Mladá Nancy byla k smrti vyděšená holčička, která v každé druhé scéně tak tklivě řvala, až mi z toho šel mráz po zádech. Rachel byla pořádně nadržená puberťačka s velkými kozama, která si chtěla nechat pořádně rozšukat svou mladou hladovou píču Bradym, furt si představovala, jak ji pořádně opáchá, ale Michael jí to samozřejmě všechno pokazil – klasika, když se ti chce furt šukat a musíš mrdat jako králík a nevšímáš si toho, že někdo zabíjí všechny kolem. Škoda, čekal jsem něco trochu lepšího, a tak dávám jenom 4*.