Gringo (1963)

Prvý western, pre ktorý zložil hudbu legendárny Ennio Morricone, použil pri tom pseudonym Dan Savio.

Aj Taliani pri točení westernov museli niekde začať. Tento film bol jeden z prvých, ktorý nastavil cestu pre vznik tzv. "spaghetti" westernu. Aj keď sa v hereckých výkonoch vyskytuje ešte istá neohrabanaosť a patetickosť, príbeh a jeho spracovanie nie je na zlej úrovni. Hoci by som tento kúsok z Divokého západu nenazýval ešte tým pravým špageťákom (stále je tu cítiť akýsi nekritický obdiv ku pôvodným westernom 50. rokov), niektoré prvky budúcich leoneoviek a corbuccioviek sa vyskytujú už tu - napr. vo finálnom dueli pištoľníkov, v nezvyčajnej hudbe (od koho iného, ako od majstra Ennia, ktorý v tom čase ešte len začínal prenikať do sveta filmovej hudby) a v "neosobnom" prístupe hlavného herca ku svojej úlohe (výborný Richard Harrison, hoci na úplnú neosobnosť Clinta Eastwooda má ešte riadne ďaleko). Celkové hodnotenie: 7,5/10(08.02.2026)

Zajímavé jen z hlediska dějin eurowesternu. Jedno z raných děl spaghetti žánru italsko-španělské koprodukce. Morálně nezávadné, ale z dnešního pohledu neskutečně naivní. Nevhodná hudba (Morricone?!), toporné herectví, nechtěně komické střelecké scény. Sara Lezana v roli nevlastní Gringovy sestry zcela nevýrazná a nezajímavá, na rozdíl od Micaely Rodriguez v roli bývalé Gringovy milenky Marie...Točeno v okolí Říma, městečko (má být na pomezí Mexika a Texasu) zde působí silně papundeklově. Ve své době ale asi příjemná podívaná...(16.04.2017)

Jeden z prvních italowesternů a hned velmi povedený. Ještě to tedy není klasická kopie Leoneho trilogie (stylem ani tématem), ale jde mnohem více americkou cestou. Velký důraz je kladen především na rodinné vztahy, lásku, přátelství, spravedlnost. Ale některé typické prvky, které Italové do westernu zakomponovali, se tu již najdou. Výsledkem je pak moc mě osobně se velmi zamlouvající mix italského a amerického stylu. Příběh je zasazen do období mexické revoluce. Gringo (Richard Harrison) se vrací do své vlasti po neúspěšné misi v Mexiku. Když se dostává domů, nalezne na podlaze svého mexického adoptivního otce bezvládně ležícho a umírajícho. Banda maskovyných banditů ho postřelila okradla o zlato. Gringo začne vyšetřovat, naráží však pouze na neochotu, nenávist k Mexičanům a další potíže. Detektivní zápletka je dobře napsaná a během vyšetřování dojde na několik nečekaných událostí a zvratů. Kameru obstaral výborný Dallamano, který později spolupracoval s Leonem na Fistful of Dollars! A pozor, jedná se o první western, ke kterému napsal hudbu slavný Ennio Morricone a hudba opravdu výtečná. Hudební motiv ve stájích mi připomněl jeho slavné soundtracky z italských krimi filmů jako Revolver nebo Almost Human. Tomu říkám nástup na scénu.(07.03.2015)

Začátky jsou vždycky těžké, ale podpoří-li je začínající Morricone, pár pěkných exteriérů a fajn titulky, nemusí to být tak špatné (a ještě neopomeňme charizma Richarda Harrisona ;) Celkovým pojetím to nejvíc připomíná německé pokusy, ale člověk je k začátkům tolerantní. Hlavní hrdina "Gringo" Harrison - ještě zcela mladý a bitvami v Mexiku čerstvě protažený to muž - se vrací do své adoptivní mexické rodiny, kde však nachází mrtvého otce, postřeleného bratra, prázdnou skrýš tam, kde mělo být zlato a ráznou sestru chodící stále v kalhotech. I rozhodne se s tím něco udělat. Ve městě nachází samé přátelsky nakloněné domorodce ochotné mu pomoci v nouzi a jediným, kdo se jeví velice liknavě a nepřátelsky, je místní šerif se svou bandou. Přesto, po celý film (ač kromě těchto několika nevidíme žádné opodstatnění) utiskovaná mexická rodinka propaguje tvrzení „Jsme přeci Mexičané a všichni nám tímto ubližují, jsou na nás krutí a nejradši by nás viděli pod drnem". V ději se chvílemi autoři ne zcela orientovali, Morriconne chvílemi podivný (song Gringo like me pěkný, ale moc nevyužitý, chvílemi úplně vidíme zmláceného Clinta plazícího se nebezpečným městečkem v Hrsti dolarů, přesto už jsou zjevné znaky budoucí geniality). K odhalování neznámých vrahů pomůžou zajímavé rekvizity (...a hele, tady někdo ztratil podkovu, tak to bude jednoho z nich atd...), mihne se tu už tehdy krásně zákeřný Sambrell, Harrisonova sestra v růžových šatech na pikniku (vskutku kuriózní scéna) a tak trochu zvláštní smysl pro spravedlnost (když mi štípli zlato, přijedu, přepadnu je, někoho zabiju a zlato si vezmu), přesto se tři skautíkovští sourozenci dohrabou do jakéhožtakéhož závěru. Takže, pro začátek neurážející, nicméně jsem stejně radši, že se nám to časem posunulo spíše k Leonemu.(13.08.2013)