Geriho hra (1997)

Senzačních kraťasů od Pixaru je opravdu hodně, a tak to vlastně neni překvapenim, že tohle je jeden z nich. Co už ale je překvapující, že za snímkem stojí českej režisér Jan Pinkava. Vytvořil nadčasovou podívanou, která i po víc jak 20 letech dokáže nadchnout svojí jednoduchostí. Někdy stačí prostě luxusní nápad a je vyhráno. 10/10

Sice nevím, co na tom jde nepochopit, ale asi jsem to nepochopil. Nebo nevím jak jinak si vysvětlit to, že zde je 90% a já tomu stěží dokážu dát dvě hvězdičky. Prostě starší pán sám se sebou hraje šachy. No a? Něco víc tam nemáte? Jasně, je tam pár pěkných detailů, ale to mi holt nestačí. K animaci se vyjadřovat nebudu, na dnešní poměry je sice slabá, ale psal se rok 1997 a počítačová animace byla ve svých začátcích.► 30% ◆ 3/10 ◆ 2* ◄

Tak tohle je fakt pecka! I když animace není úplně top, ten film mě dostal svou atmosférou a nápaditostí. Jan Pinkava a jeho kolega si vzali stáří, trochu ho otočili, a najednou z toho vylezlo něco, co vás nutí přemýšlet o tom, jak to máme vlastně se svojí nerozhodností. No jo, každý má svoje vnitřní boje, že? A Geriho hra perfektně ukazuje, jak si někdy všechny ty dilema řešíme jen tak, po svým. Když jsem to viděl poprvé, říkal jsem si: “Co to bude?” A po pár minutách jsem si říkal: “Ty jo, tohle je fakt dobrý!” A jako bonus, český režisér, takže aspoň máme doma jeden důvod být na něco pyšní.

Přišel jsem, viděl jsem a nepochopil jsem... nebo pochopil, ale nijak to mé srdce nezasáhlo. Nosný děj je poměrně nečitelný, neboť divák se snaží v krátkometrážním filmu najít něco, co tam nejspíše není. Osobně si myslím, že se to lidem líbí spíše z pohledu animace (na tu dobu super), zvláštně osamělé atmosféry, a děj je až druhořadým elementem. Minimálně má maličkost přemýšlela nad více body pro tyto aspekty. Nakonec vyhrálo abstraktní myšlení, které mi řeklo, že v tom nejde nic geniálního najít. Pán v pozdním věku sedí v parku, a sám proti sobě hraje šachy. Když mu to nejde, své alter ego porazí překvapivou jednoduchou vymrdávkou. Otočí šachovnici... a já na tom nevidím nic geniálního. Je to o souboji jeho mysli se samotou, zapomenutím i strachy. Vtip zde nevidím. Myslím si, že s dobou více propracovaných myšlenek v animácích tento počin jednoduše zapadá do průměru. Žlutý a ani červený Geri mě nebavil, jejich souboj myslí a řešení konfliktu mi přišlo příliš povrchní.

**19**
Tak to jsem tak dutá, že jsem to nepochopila? Já vůbec nevím, co si o tom myslet... nějak mi uniká, proč to má tak vysoké hodnocení.
Co přesně mi to mělo dát? Nějak nemůžu nalézt pointu, poučení nebo vlastně cokoliv?? Je to asi směšný, ale i 4 minuty jsou v tomto případě poměrně dost.
A na Pixaru je stejně nejlepší ta jejich lampička! :))