Frida (2002)

Konečne som nabral chuť to zhrnúť. Láska a bolesť, ako štafáž zúfalstva. Film je majstrovský kúsok, je to perfektná varianta/obraz akoby od osoby, ktorej sa venuje ... so všetkými plusmi aj mínusmi. Je to silne ľudské, myslím že tvorcovia, vrátane hercov ďaleko preskočili predlohu. Frida=bolesť, ľudské utrpenie plodiace život.

Střípky ze 3. dekád soukromého, uměleckého i politického života skládají dohromady nejen portrét Fridy Kahlo, ale také (a snad i více) jejího osudového manžela, Diega Rivery. Protože tohoto bouřlivého sukničkáře a komunistu prodchnul nonšalantní energií brilantní Alfred Molina, který ve vztahu (i na plátně) jednoznačně dominuje, při vší úctě k jinak velmi dobrému výkonu Salmy Hayek. Pochopitelnou zkratkovitost a zároveň nevelkou dramatičnost výchozího materiálu pak drží pohromadě pevná režijní vize Julie Taymor, kontextuálně prolínající Fridiny obrazy s jejími emociálními stavy.

Životný príbeh slávnej a výstrednej umelkyne Fridy, ktorú vynikajúco zahrala Salma Hayek. O Fride som toho doteraz až tak veľa nevedel, takže o to zaujímavejší filmový zážitok som mal. Jej život sa otriasol v základoch viac krát, či už po tej takmer tragickej nehode alebo nevere prelietavého manžela, ktorý bol taktiež vynikajúcim maliarom. Ale to všetko formovalo jej umenie a svetonázor. Mne subjektívne Frida ako osobnosť síce neimponuje (nemám rád takých priveľmi excentrických ľudí), ale film ma celkom bavil. Bolo to vcelku živelné, zaujímavé, hudba krásna, výprava podľa mňa výborná, a aj tá atmosféra doby pôsobila vierohodne. Btw. O tom jej romániku s Trockim som veru netušil, takže som zostal zároveň prekvapený. 4*

Hezky natočený, dobře zahraný, ovšem v jádru celkem obyčejný životopis, který mě sice bavilo sledovat, ale i když je barevný a oku lahodící přesně tak jak jsem čekal, tak jsem si z něj na konci neodnesl prakticky vůbec nic. Salma ve svojí životní (a vymodlené) roli obstála se ctí (i když by se jí dalo vytknout, že oproti reálné Fridě byla až moc hezká)...65%

Životopisný film o velmi neotřelé a průbojné malířce působí díky svému prostředí i většině hereckého obsazení příjemně cizorodě. Vizuálně experimentální výjevy, vycházející ze spojení filmového obrazu s inspiracemi v surrealistických výtvarných obrazech (ale i v dobové kinematografii, např.King Kongovi) krásně a stylově dozdobují vyprávění epického příběhu silné ženské postavy, stejně jako řada s citem využitých muzikálních vložek. Když mě kdesi v první čtvrtině uzemnila scéna, v níž intelektuální dámský mejdan vystřídává o nějaký metr dál politická hádka dvou mužů (v níž tvrdě se zbraní v ruce zareaguje budoucí Fridin manžel), netušil jsem, jak tento kontrast trefně předznamená vzájemnou odlišnost manželů Fridy a Diega, které sice bude pojit celoživotní vášeň v malířství a nekonvenčním umění, ale odlišnost povah i zbylých životních preferencí a hodnot je bude směřovat často k silným vztahovým konfliktům. Možná se mi již ke konci už snímek viděl trochu dlouhý, ale rozhodně byl vedle poutavé výtvarné stránky a skvělých hereckých výkonů naplněný zajímavými událostmi nejen ze života titulní hrdinky, ale i těmi politickými, reflektovanými v pozadí.[80%]